Podzimní výsevy přicházejí v úvahu zpravidla v poslední dekádě října až v první dekádě listopadu. Osivo vyseté před nástupem zimy vzejde až na jaře. Předzimní výsevy jsou možné u těch druhů zelenin, jejichž semena mohou být čtyři až pět měsíců v chladné vlhké půdě aniž by ztratily klíčivost. Začínají klíčit v předjaří při poměrně nízké teplotě (2 až 3 °C). Klíčící rostliny musejí snést chlad a mladé rostliny nesmějí vybíhat do květu.
Předzimní výsevy jsou proto nejvhodnější pro mrkvovité zeleniny. V průběhu zimy se semena kopru, mrkve, petržele, pastiňáku, ale i celeru přirozeným způsobem zbaví látek zpomalujících klíčeni a působením nízkých teplot se probouzející semena v předjaří otužujř a aktivují k ranému vzejití. Předzimní výsevy mrkve, petržele a kopru mají na jaře předstih ve vzcházení, což se například u karotky projeví uspíšením sklizně o 8 až 12 dní u kopru až o třy týdny. U kořenové petržele dosáhneme ranějších sklizní kořenů i natě. Na malých plochách petržel i karotku postupně sklízíme jednocením rostlin. Kořeny pastiňáku i černého kořene lze z předzimního výsevu použít i ke skladování.
Na podzim je nutno vysévat co nejpozději, aby semena do nástupu zimy nevyklíčila.
Protože před nástupem zimy bývá počasí již nejisté, půda musí být zpracována včas, aby se od třetí dekády října mohlo vysévat. Často o tom rozhodne den nebo i půl dne. Nečekejme na „lepší počasí“. Po déle trvajících deštích a časném nástupu zimy není jíž možné vysévat Semen použijeme víc o 40 až 60 procent. Vyséváme osivo mořené. V předzimním období není potřebné pozemek po výsevu utužovat – půda v průběhu zimy slehne. Výsevy před zámrazem bývají úspěšné na půdách s dobrou zásobou humusu, které na jaře netrpí komatěním. K výsevům karotky, petržele i ostatních druhů je vždy výhodné připravit výsevní lůžko z kompostu a kompostem také semena zasypat. Nevyséváme na svažitých pozemcích, kde je na jaře eroze z tajícího sněhu, takže je nebezpečí z vyplavení semen. Na mírně svažitých pozemcích děláme řádky po vrstevnicích. V některých letech může být vzcházející porost karotky poškozen silnými jarními mrazíky, zejména koncem února a začátkem března, jindy mohou být raně vzcházející porosty poškozeny silnými vysušujícími větry brzy na jaře. Proto je dobré porosty na menších plochách chránit chvojím, prořezávanou fólií nebo netkanou textilií, takže se i výrazně zvýší ranost sklizní.
Pozitivní výsledky s předzimnímí výsevy jsme měli i u cibule a salátu. V některých letech lze vysévat i v průběhu zimy. K těmto výsevům si již před zimou uděláme výsevní brázdičky, do nichž lze někdy i v lednu a únoru vysévat semena, aniž bychom museli čekat na oschnutí půdy. Vysetá semena zasypeme slabou vrstvičkou kompostu, který uložíme v bezmrazé místnosti (sklep apod.).
Předností předzimních výsevu je rané využití zimní vláhy, takže se tyto kultury mohou zakládat i na odlehlých zahrádkách. Drobný pěstitel nemůže předzimním výsevem prakticky nic ztratit, neboť v případě neúspěchu má možnost včas na jaře vysévat znovu.
zdroj: časopis zahrádkář 11/94
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: