Různé ruční rozprašovače jsou vhodné na ošetření rostlin v květináčích, nebo malých stromků. Postřik celého záhonu ručním rozprašovačem je však značně namáhavý. Velké zádové postřikovače jsou vhodnější, především pro ošetřování větších ploch.
Zahrádkář potřebuje univerzální postřikovač, se kterým snadno ošetří malý záhonek, zákrsek, popřípadě i vysoký strom. Nejvhodnější je pro tento případ postřikovač s tlakovou nádobou z umělé hmoty na 2 až 5 litrů. Je důležité, aby postřikovač tekutinu odebíral až ode dna a umožnil tak její dokonalé využití, Je třeba, aby postřikovaci rameno s tryskou bylo s tlakovou nádobou spojeno hadicí dlouhou asi 1 m. Delší hadice překáží. Většinou bývají postřikovače vybaveny ramenem jen asi 0,5 m dlouhým. To je ovšem chyba, postříkáme jím nejen rostliny, ale i sebe. Raději takové rameno ihned vyměníme za jiné, dlouhé 1 až 1,5 m. Pokud potřebujeme ošetřovat stromy pořídíme si 1 až 2 pro-dlužovací trubky dlouhé 1,5 až 2 m.
Postřikovač udržujeme v čistotě a v dobrém stavu. Z různých spojů nám ani pod tlakem nesmí tekutina vystřiko-vat. Po použití postřikovač vždy dobře propláchneme. Důležité je to hlavně, když používáme smáčitelné prášky, které se v postřikovači různě usazují, přilepují, zůstávají v kohoutku a na jiných místech. Při dalším použití postřikovače se tyto nečistoty uvolní a ucpávají trysku. To nás bude stát mnoho času i nervů. Zvláště nepříjemný v tomto směru je Kuprikol. Pokud máme na vybranou, zda použijeme emulzní koncentrát, nebo přípravek ve formě smáčitelného prášku dáme z řady důvodů přednost emulznímu koncentrátu. Smáčitelné prášky po odvážení potřebného množství nejprve rozmícháme na kaši v malém množství vody a potom je „přepasírujeme“ přes jemné sítko. Nikdy se nesmějí nasypat přímo do postřikovače a ředit vodou.
Části kohoutu a těsnění pístu ošetřujeme vazelínou. Používáme-li postřikovač po delší době, nejprve jej vyzkoušíme čistou vodou. Pamatujme, že čas věnovaný údržbě a čištění postřikovače se mnohokrát vrátí úsporou času, který bychom promarnili, kdyby se postřikovač naplněný roztokem pesticidu začal ucpávat, nebo z jiných příčin nefungoval.
Cílem ošetření je aplikovat pesticid tak, aby rostlinu co nejlépe chránil před daným škodlivým činitelem. U systémově účinných látek se účinná složka šíří v rostlině od místa dopadu transpiračním proudem, především směrem nahoru. Dbáme proto, aby pesticid zasáhl hlavně spodní části rostlin a listy skryté uvnitř porostu.
U starších tzv. kontaktních dotykových látek (např. Kuprikol, Dithane) musíme všechny části rostliny postřikem co nejlépe pokrýt. Nezasažená místa rostliny postřik nechrání. Proto je nutné postřikem co nejlépe proniknout do porostu, hlavně na spodní strany listů.
Rostliny ošetřujeme co nejjemnějšími kapkami, které získáváme při větším tlaku a při menší trysce. Zvláště obtížné je ošetřování rostlin s hladkou voskovou vrstvou na listech, např. kedluben, kapusty, cibule, protože kapky z nich snadno stékají. Pomůžeme si tím, že stříkáme co nejjemnějšími kapkami a co nejmenším množstvím jednorázového postřiku. Jakmile na list dopadne více kapek, začnou se spojovat a odtečou. Po zaschnutí můžeme postřik zopakovat, abychom dosáhli potřebné dávky přípravku.
Kolik přípravku máme aplikovat, je uvedeno v návodu. Bývá také uvedena koncentrace postřikové tekutiny, např. 0,2 %, což znamená 2 ml do 1 litru vody. U špičkových moderních přípravků stačí i velmi nízká koncentrace 0,05 % což je pouze 0,5 mi do 1 litru vody. Bude se to třeba zdát málo, ale věřme návodu a dodržujme jej. Pokud je v návodu uvedena jen koncentrace, aplikujeme množství odpovídající dávce do 5 litrů vody na 1 ar, což je 0,5 litru na 10 m2. U stromů je každý přepočet sporný. Snažíme se proto, aby všechny listy byly zasaženy kapkami. Obtížnější je situace v případě, kdy máme dávkovat např. 1 litr na 1 ha. To odpovídá 1 ml na 10 m2. Vodu v tomto případě dávkujeme 250 až 500 litrů/ha, což je 0,25 až 0,5 litru/1 Om2.
Dávku přípravku na plochu přitom neměníme. Koncentrace postřikové tekutiny se nám ovšem snižuje. Cílem zvýšené dávky tekutiny na jednotku plochy je dosáhnout lepšího a rovnoměrnějšího pokrytí listů postřikem. Je to zvlášť důležité u kontaktních přípravků, které se nešíří systémem rostliny, např. u Dithane M45 při ochraně okurek nebo brambor proti plísni. Je třeba, aby kapičky postřiku co nejlépe pronikaly do porostu a zasáhly i spodní patra listů a skryté části rostlin, na nichž choroba teprve začíná.
Ovšem ani u systémových přípravků nesmíme kvalitu ošetření nějak ošidit, protože se šíří s transpiračním proudem směrem vzhůru, to znamená, že z horních listů se samy do spodních listových pater nedostanou. Poněkud snadnější je ošetřování rostlin proti škůdcům, kteří napadají vrchní části rostlin, jako jsou mšice, larvy mandelinky bramborové a podobně.
Aplikaci si nejprve zkusíme čistou vodou tak, abychom dokázali dané množství vody rozptýlit rovnoměrně na záhon. Pozor, musíme dodržovat stejný tlak jako při zkoušce. Pokud postřikovač nemá tlakoměr, nevadí. Nádobu vždy natlakujeme stejným počtem stlačení hustilky.
Největším problémem zahrádkáře je nezasáhnout postřikem jiné plodiny než ty, které ošetřujeme. Stříkáme proto za bezvětří. Pokud jsou v blízkosti stromů jiné plodiny, zakryjeme je. Nemusí vždycky jít o přímé poškození sousedních rostlin, ale třeba jen o nebezpečí reziduí. Pozor dejme zvláště na to, abychom postřikem nezasáhli rostliny, které budeme brzy sklízet! Pozor také na sousedovu zahradu!
zdroj: časopis zahrádkář 12/94
Podobné příspěvky:
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:
(zatím žádná hodnocení)
Loading...
