Fíkovník už shodil listy a z letošního přírůstku by se dalo odstřihnout několik pěkných proutků. Jenže co s nimi v listopadu, když je na parapetu sotva světlo pro dospělé rostliny? Řízky můžeme odebrat po opadu listů, přes zimu je uchovat v chladu a se zakořeňováním počkat na předjaří nebo jaro. Nemusíme kvůli nim hned pořizovat pěstební lampu ani stavět vyhřívanou množárnu.
Tento postup je určený pro opadavý fíkovník smokvoň, který pěstujeme kvůli fíkům. Nejde o návod pro pokojový fíkus benjamín. Budeme pracovat s vyzrálými dřevitými řízky a na jaře je necháme zakořenit v perlitu. Zvolíme jednu cestu, abychom nemuseli po týdnu přendávat tentýž proutek z vody do hlíny a zase zpátky.
Nejdřív rozhodněme, kdy máme pro sazenice místo
Řízek bez listů se vejde do sáčku. Zakořeňující rostlina už potřebuje nádobu a po vyrašení také dost světla. To je při domácím množení podstatnější než snaha začít co nejdřív. V teple může horní pupen vyrašit ještě před vytvořením kořenů; z nového listu proto zatím nemůžeme usuzovat, že máme hotovou sazenici.
Bez přisvětlování dává smysl podzimní materiál uskladnit a začít zakořeňovat až s přibývajícím světlem. Pokud máme fíkovník bezpečně zazimovaný v nádobě, můžeme řízky odebrat také později během klidu, ještě před rašením. Odpadne tím část starostí se skladováním. U venkovního keře zase časnější odběr vyzrálého dřeva omezuje riziko, že vhodné konce výhonů poškodí silné mrazy.
Neberme však několik proutků jako důvod k ostříhání celého keře. Pro začátek stačí materiál z větve, kterou jsme stejně chtěli upravit. Zelený nevyzrálý výhon není dobrou zásobou do lednice, i když by se za jiných podmínek dal zakořenit. Pro tento postup vyberme pevné dřevo z uplynulé sezony.
Jak připravit řízek a neobrátit ho vzhůru nohama
Hodí se zdravý rovný jednoletý výhon s hladší kůrou, bez zjevného zasychání, hniloby a namrzlých úseků. Berme ho z rostliny, kterou známe a jejíž odrůdu si chceme zachovat. U bezejmenného proutku sice můžeme vypěstovat fíkovník, ale samotné zakořenění nám nic neřekne o tom, jak budou jeho plody v našich podmínkách dozrávat.
Praktický řízek bývá kolem 20 cm dlouhý, přibližně 1–2 cm silný a se dvěma až třemi pupeny. Nejde o rozměry na milimetr. Kratší vzdálenost mezi pupeny může znamenat i kratší použitelný řízek; podstatné je vyzrálé živé dřevo a místo pro pupen nad povrchem i část stonku pod ním.
- Připravme ostré čisté nůžky, rukavice a štítky. Výhon ustřihněme bez rozmačkání a roztřepených konců.
- Spodní řez udělejme pod pupenem. Horní konec ponechme nad horním pupenem tak, abychom jej nepoškodili. Rovný spodní a šikmý horní řez nám později pomohou s orientací.
- Prohlédněme pupeny a jizvy po opadaných listech. Pupen sedí nad listovou jizvou; podle toho poznáme, který konec má směřovat vzhůru.
- Každou odrůdu označme hned při odběru. Přidejme datum, zvlášť pokud budeme během zimy připravovat další várku.
Kůru na spodním konci nemusíme pro běžný domácí pokus seškrabovat ani konec rozřezávat. Začněme jednoduchým postupem s nepoškozeným řízkem. Také stimulátor není u fíkovníku automaticky nutnou výbavou.
Uchování přes zimu: chlad a vlhký, nikoli mokrý obal
Řízky zabalme do lehce navlhčené papírové utěrky a vložme do plastového sáčku. Utěrka má bránit vysychání, ne prut máčet. Jestli z ní při zmáčknutí teče voda nebo se na dně sáčku tvoří loužička, je mokrá příliš. Přebytek vymačkejme, případně použijme novou.
Sáček uložme do chladné části lednice, kde obsah nezamrzá, odděleně od dozrávajícího ovoce. Vhodný může být také skutečně studený sklep, pokud udržíme řízky nenarašené a obal nevyschne. Teplé místo vedle kotle se pro dlouhé skladování nehodí. Řízky nenechávejme v mrazáku ani volně na polici, kde postupně seschnou.
Průběžně sáček otevřeme a prohlédněme. Utěrka má zůstat jen mírně vlhká, dřevo pevné a pupeny zavřené. Plesnivějící nebo měknoucí kus oddělme, ostatní zkontrolujme a přebalme do čistého materiálu. Není nutné preventivně přilévat vodu při každé návštěvě sklepa.
Podobně hlídáme vysychání při uchovávání roubů ovocných stromů. Účel je ovšem jiný: roub se spojuje s podnoží, kdežto řízek fíkovníku má vytvořit vlastní kořeny. Na štítek proto pišme i druh rostliny, nejen odrůdu.
Jarní zakořenění v perlitu krok za krokem
Perlit drží vlhkost a zároveň nechává kolem spodní části řízku vzduch. Pro malou várku se hodí průhledná pěstební nádoba s odtokovými otvory a podmiskou. Přes stěnu uvidíme nové kořeny, aniž bychom rostlinu vytahovali. Každý řízek může mít vlastní nádobu; při přesazování pak nemusíme rozplétat kořeny několika sazenic.
- Navlhčeme perlit a nechme přebytek vody odtéct. Nasypme část do čisté nádoby, vložme řízek spodním koncem dolů a obsypme jej.
- Nechme alespoň jeden pupen nad povrchem a alespoň jedno kolénko pod ním. Spodní konec nemá ležet v případné vodě na dně.
- Perlit kolem řízku lehce usaďme, zalijme a nechme odkapat. Vodu z podmisky vylijme.
- Nádobu postavme na místo s rozptýleným světlem a běžnou pokojovou teplotou kolem 20 °C. Nevystavujme ji přímému polednímu slunci ani rozpálenému radiátoru.
Fíkovník může zakořenit i při této teplotě; nemusíme mu vyrábět spodní topení. Rychlost se liší podle odrůdy, stavu dřeva i podmínek. Pokud používáme průhledný kryt proti vysychání, pravidelně jej větrejme. Rostlinu pod krytem nikdy nenechávejme na prudkém slunci.
Jakmile pupeny začnou růst, potřebují nové výhony dobré světlo. Dlouhý světlý výhonek natahující se k oknu je důvod zlepšit osvětlení, nikoli přidat hnojivo. Perlit udržujme vlhký, ale mezi jeho částicemi nemá trvale stát voda. Pevný rozpis „zalít každou neděli“ tady nefunguje.
První list ještě není důvod k přesazení
Průhledná stěna nádoby nám ušetří nejčastější zbytečnou kontrolu: vytáhnout řízek a podívat se, zda už něco pustil. První kořínky jsou křehké. Počkejme, až budou viditelné při okraji nádoby a bude zřejmé, že nejde jen o jediný krátký zárodek.
| Co pozorujeme | Jak postupovat |
|---|---|
| Pupen se otevřel, kořeny zatím nevidíme | Zajistit světlo, dál opatrně hlídat vlhkost a řízek nevytahovat jen kvůli kontrole. |
| Listy vadnou a perlit je mokrý | Nezalévat automaticky. Ověřit odtok a vylít stojící vodu; mokré prostředí může být částí problému. |
| Spodní část viditelně měkne a zahnívá | Postižený řízek oddělit. U běžně dostupného materiálu je rozumnější začít novým zdravým kusem než rozšiřovat pokus o domácí chemické ošetření. |
| Kořeny jsou vidět při stěnách a rostlina pokračuje v růstu | Připravit květináč s lehkým propustným pěstebním substrátem a rostlinu postupně přivyknout běžnému vzduchu. |
Přesazení a první léto
Pokud sazenice rostla pod krytem, odkrývejme ji postupně během několika dnů. Náhlý přesun z vlhkého uzavřeného prostoru do suchého pokoje může skončit povadlými listy. Teprve po přivyknutí ji opatrně přesuňme do pěstebního substrátu. Netahejme za stonek; uvolněme obsah nádoby a podepřeme mladé kořeny.
Samotný perlit neposkytuje běžnou zásobu živin pro další pěstování. Zakořeněnou sazenici v něm proto nenechávejme celé léto. Do nového květináče ale hned nepřilévejme silné hnojivo. Nejdřív nechme kořeny zabrat v lehkém substrátu a přizpůsobme zálivku malé rostlině, ne velkému fíkovníku na terase.
Ven ji přenesme až za počasí bez hrozby mrazu a na slunce přivykejme postupně, nejprve v chráněném polostínu. Pokud na čerstvém řízkovanci nasazuje drobné fíky, dejme přednost růstu a plůdky odstraňme. První sezonu potřebujeme dobře zakořeněnou rostlinu, nikoli slíbenou úrodu za několik týdnů. Další možnosti pěstování popisuje článek Fíkovník doma a na zahrádce.
Podzimní příprava je tedy poměrně skromná: vyzrálé označené řízky, lehce vlhký obal a chladné místo. Na rozdíl od dřevitých řízků černého rybízu je nenecháme bez rozmyslu přes zimu v zahradním záhonu. Jarní nádoby a světlé místo si můžeme nachystat až ve chvíli, kdy je opravdu využijeme.
Časté otázky
- Kdy odebrat řízky fíkovníku?
- V době klidu po opadu listů a před rašením. Z venkovní rostliny je vhodné vzít vyzrálé dřevo dřív, než je poškodí silné mrazy. Z chráněně zimovaného fíkovníku můžeme odebírat řízky i později během zimy.
- Jak dlouhý má být řízek fíkovníku?
- Pro domácí množení se hodí přibližně dvaceticentimetrový řízek se dvěma až třemi pupeny. Důležitější než přesný rozměr je zdravé vyzrálé dřevo a správná orientace při zasazení.
- Musím fíkovník zakořeňovat hned na podzim?
- Nemusíte. Vyzrálé nenarašené řízky lze uchovat v chladu v sáčku s lehce vlhkou utěrkou. Bez přisvětlování je praktičtější začít zakořeňovat až v předjaří nebo na jaře.
- Proč řízek vyrašil, ale nemá viditelné kořeny?
- Pupen může začít růst ze zásob ve dřevě dřív, než vzniknou kořeny. Nové listy proto nejsou potvrzením zakořenění. Zajistěte světlo, kontrolujte vlhkost a řízek zbytečně nevytahujte.
- Kdy přesadit fíkovník z perlitu?
- Až je při stěně nádoby viditelný rozvinutý kořenový systém. Rostlinu zpod krytu nejdřív postupně přivykněte běžnému vzduchu a při přesazení chraňte křehké kořeny.
