Proutek černého rybízu zapíchnutý do země může do příštího podzimu vyrůst v samostatnou sazenici. Musí to ale být vyzrálý letošní výhon, ne kus staré větve vytažený z hromady po řezu. Dřevité řízky odebíráme po opadu listů, připravíme je přibližně 20 až 25 cm dlouhé a zasadíme zhruba dvěma třetinami do půdy. Pak jim necháme celou následující sezonu na zakořenění.
Pro několik nových keřů nepotřebujeme vytápěný skleník ani zvláštní vybavení. Stačí ostré zahradnické nůžky, kousek dobře připraveného záhonu a zdravá mateční rostlina. Právě jejím výběrem začněme. Namnožit si slabý, dlouho neprospívající keř znamená riskovat, že stejný problém přeneseme i do nových rostlin.
Kdy řízkovat a kdy ještě počkat
Na podzim se řiďme keřem, ne prvním volným víkendem. Vhodná chvíle přijde po přirozeném opadu listů, když výhony ukončily růst. V české zahradě bývá praktickým obdobím konec října a listopad, podle polohy a průběhu podzimu. Olistěný keř v září nestrhávejme dohola jen proto, abychom mohli začít dřív.
Řízkovat lze i později během vegetačního klidu, až do konce zimy před rašením. Vynechme silné mrazy a práci v promrzlé zemi. Pokud je záhon rozbahněný, nezkoušejme do něj řízky za každou cenu vmáčknout. Buď počkejme s odběrem, nebo připravme hlubší květináč s propustným substrátem.
Nejdřív si nachystejme místo, teprve potom stříhejme. Čerstvé řízky tak půjdou rovnou do vlhké půdy a nebudou několik dnů ležet na stole v kůlně. Při delší práci je odkládejme do stínu a chraňme před vysycháním.
Který výhon má smysl použít
Vybírejme mladý, zdravý keř známého původu. U černého rybízu se nedoporučuje brát množárenský materiál ze starých rostlin, které mohou nést virózy a předat je řízkům. Pohled na holou větev přitom nezaručí, že je rostlina zdravá. Jestli keř už během léta chřadl nebo měl nezvyklé změny listů a růstu, na množení ho nepoužívejme.
Z vhodného keře odeberme silný rovný výhon, který narostl v této sezoně. Dřevo má být vyzrálé, pevné, přibližně silné jako tužka. Staré silně rozvětvené dřevo ani slabou měkkou špičku nepotřebujeme. Z delšího prutu můžeme připravit více řízků, pokud všechny části splňují tyto podmínky.
Odběr řízků není totéž co běžné zmlazování keře. Při něm vyřezáváme především staré větve, zatímco pro množení hledáme mladé dřevo. Neodstraňujme všechny pěkné nové výhony jen proto, že se dobře stříhají. Matečnímu keři je nechme i pro další růst a plodnost.
Jak připravit řízek a nezaměnit jeho konce
Nůžky mají udělat čistý řez, ne proutek rozmáčknout. Očistěme z čepelí zeminu a zaschlé zbytky. Měkký nevyzrálý vršek výhonu odstřihněme a z pevné části připravme řízek dlouhý přibližně 20 až 25 cm. Obvykle na něm vyjde asi pět až šest pupenů; jejich rozestupy se liší, proto neměřme délku na milimetr za cenu řezu přes pupen.
- Spodní konec ustřihněme rovně těsně pod pupenem.
- Horní konec ustřihněme mírně šikmo nad pupenem, který chceme ponechat.
- Všechny připravené řízky pokládejme stejným směrem. Rovný konec půjde do země, šikmý zůstane nahoře.
- U černého rybízu ponechme také spodní pupeny. Chceme keř s výhony od báze, nikoli holý kmínek.
Rozdílný tvar řezů je hlavně pomůcka, abychom řízek neobrátili. Nejde o přesný úhel, na kterém by stálo celé zakořenění. Větší službu udělá zdravý proutek, správná orientace a půda, která nevyschne. Černý rybíz můžeme tímto způsobem množit i bez zakořeňovacího stimulátoru.
Záhon, nebo květináč?
Máme-li volný kout s kyprou půdou, ze které odtéká přebytečná voda, je záhon jednoduchou volbou. Potřebujeme místo chráněné před prudkým větrem, kam se dostaneme i v létě s konví. Řízky tam zůstanou až do dalšího podzimu, proto je nedávejme mezi zeleninu, kterou budeme na jaře vyrývat.
| Podmínky na zahradě | Co zvolit | Co si pohlídat |
|---|---|---|
| Propustný záhon a místo na celou sezonu | Řádek přímo v půdě | Plevel, letní sucho a uvolnění řízků po mrazu |
| Těžká mokrá půda nebo jen několik řízků | Hlubší květináč s odtokovými otvory | Propustný substrát a pravidelnou kontrolu vláhy |
| Půda je promrzlá, keř ještě neraší | Odběr zatím odložit | Začít, až půjde připravit místo bez násilí |
Řízky v řádku
Záhon odplevelme, zvlášť pečlivě odstraňme kořeny vytrvalých plevelů. Půdu prokypřeme a podle potřeby vylepšeme vyzrálým kompostem. Připravme rýhu nebo jednotlivé otvory, aby spodní konec proutku nenarážel do tvrdé zeminy. Řízek nemá sloužit jako sázecí kolík.
Zasaďme jej přibližně dvěma třetinami délky pod povrch. Horní část s několika pupeny zůstane venku. Mezi řízky nechme 10 až 15 cm; při více řádcích počítejme přibližně se 40 cm mezi nimi. To je rozestup pro zakořeňování, nikoli pro dospělé keře.
Zeminu přitlačme kolem celé zahrnuté části, aby proutek držel a u jeho báze nezůstala dutina. Potom zalijme a nechme vodu vsáknout. Na začátek řádku dejme jmenovku s odrůdou a datem. Holé proutky vypadají podobně a na jaře už si nemusíme vzpomenout, který jsme dostali od souseda.
Řízky v hlubší nádobě
Květináč musí pojmout zahrnuté dvě třetiny řízku, aniž by jeho konec tlačil na dno. Hodí se propustná směs univerzálního substrátu a hrubé zahradnické drti přibližně v poměru 1 : 1. Nádoba musí mít průchodné odtokové otvory; vodu nenechávejme stát v misce.
Řízky rozmístěme při okraji nádoby, přitlačme substrát a zalijme. Květináč dejme do chráněného studeného pařeniště nebo nevytápěného skleníku. Vytápěný pokoj není pro tento podzimní postup potřeba. Pod střechou ovšem neprší, takže i v chladné části roku musíme občas zkontrolovat vlhkost substrátu.
Co dělat v zimě a po jarním vyrašení
Po střídání mrazů a oblev se podívejme, zda půda řízky nenadzvedla a kolem nich nevznikly mezery. Jakmile rozmrzne a dá se zpracovat, opatrně ji přitlačme zpátky. S proutkem nekývejme a nevytahujme ho na kontrolu kořenů.
Na jaře se mohou rozvinout první listy. To je povzbudivé, ale neberme je jako pokyn k okamžitému přesazení. Nadzemní část může začít růst dřív, než má řízek dost kořenů na stěhování. Nechme ho na místě, průběžně vytrhávejme malý plevel a sledujme vláhu.
Nejvíc pozornosti vyžaduje období sucha na jaře a v létě. Sáhněme pod povrch půdy nebo substrátu; pokud vysychá, zalijme, do mokré země další vodu nepřidávejme. Květináč kontrolujme zvlášť, nespoléhejme na stav sousedního záhonu. Silná dávka hnojiva vyschlý proutek nezachrání.
Kdy máme sazenici k přesazení
S přesazením počítejme až na příští podzim. Opatrně uvolněme zeminu kolem rostliny a zvedněme ji s kořeny, nikoli tahem za výhon. Jestli má jen slabé zakořenění, nechme ji dál dopěstovat. Termín v kalendáři nenahradí skutečný stav sazenice.
Dobře zakořeněný mladý keř potom vysadíme na trvalé místo. Hloubku, konečné rozestupy i zakládací řez popisuje návod na výsadbu černého rybízu. Tam už pracujeme s hotovou rostlinou; čerstvý řízek na podzim podle návodu pro sazenice znovu nezkracujme.
Tímto postupem získáme pravokořenný keř. Stromkový rybíz s korunkou na vysokém kmínku je jiný pěstitelský tvar. Samotné zakořenění krátkého řízku jej nenahradí. Pokud vybíráme mezi keřem a stromkem, počítejme u stromku také s trvalou oporou pod korunkou.
Časté otázky k řízkování černého rybízu
- Mohu černý rybíz řízkovat už v září?
- U dřevitých řízků čekejte na ukončení růstu a přirozený opad listů. Pokud je keř ještě olistěný, nestrhávejte listy kvůli dřívějšímu odběru. Na české zahradě často vyhovuje konec října a listopad.
- Jak dlouhý má být řízek a kolik ho má zůstat nad zemí?
- Připravte vyzrálý letošní výhon přibližně 20 až 25 cm dlouhý. Asi dvě třetiny vložte pod povrch půdy; horní část s několika pupeny ponechte venku.
- Musím před zasazením odstranit spodní pupeny?
- U černého rybízu je ponechte. Cílem je keř, který vytváří nové výhony od báze, nikoli rostlina s holým kmínkem.
- Je nutný zakořeňovací stimulátor?
- Černý rybíz lze množit dřevitými řízky i bez něj. Rozhodující je zdravý vyzrálý výhon, správná orientace a propustná půda, která během zakořeňování nevyschne.
- Mohu řízek přesadit, jakmile na jaře vyraší?
- Samotné listy ještě nepotvrzují dostatečné zakořenění. Řízky nechte růst na místě celou sezonu a stav kořenů posuďte až při podzimním přesazování.
