Zdobí po celý rok
Listové begónie se pěstují především pro výrazné zbarvení listů. Některé z nich vytvářejí i pěkná květenství s růžovými nebo korálově červenými květy, ta však zdaleka nedosahují takové okrasné hodnoty, jak je tomu např. u Begonia elatior nebo u Begonia tuberhybrida.
První skupinu begónií s ozdobnými listy tvoří B. rex, B. diadema a jejich četní kříženci, kteří se vyznačují většími, ne-souměrnými, krátce zašpičatělými, celo-krajnými nebo ostře laločnatými listy s nápadnou kresbou. V druhé skupině jsou zastoupeny druhy s převislým růstem – B. limmingheana (syn. B. glaucop-hylla) a B. scandens (syn. B. glabra) s listy oválnými, zašpičatělými, na okrajích zvlněnými a převážně souměrnými. Třetí skupina zahrnuje tzv. keřovité begónie, které se liší jak ve velikosti, tvaru a zbarvení listů, tak i v síle růstu. Tato skupina je co do počtu druhů nejrozsáhlejší. Méně vzrůstné jako např. B. bowe-rí, B. conchifolia, B. imperialis ‚Smaragdina‘, B. masoniana a B. rubrovenia ‚Sil-ver‘, jsou vhodné pro pěstování v menších květináčích (průměr 9 až 11 cm). Ve větších květináčích (průměr 12 až 13 cm) se pak pěstují druhy se silnějším růstem – B. acida, B. albo pieta, B. an-gularis (syn. B. stipulacea, B. zebrina), B. coccinea, B. corallina- hybrid (syn. B. xluzerna), B. x credneri, B. xerythrop-hylia, B. x feastii, B. fuchsioides, B. go-egoensis, B. heracleifolia, B. luxurians, B. maculata (syn. B. argyrostigma), B. manicata, B. metallica, B. phyllomania-cata, B. rajah, B. x ricinifoiia, B. sangu-inea, B. scharfiana, B. seraťtpetala, B. venosa, B. x weltonensis aj.
Rostliny lze množit v průběhu celého roku, převážně však v měsících srpnu, prosinci až lednu nebo v březnu až dubnu. Většinou se používají listové řízky (celé listy nebo části listů), v omezené míře i vrcholové, zřídka oddenkové. Za-kořeňování řízků probíhá nejlépe při teplotě substrátu 20 až 25 °C a vyšší vzdušné vlhkosti. K množení se používá substrát složený z rašeliny a písku v objemovém poměru 2:1. Během 6 až 8 týdnů vznikají z adventivních pupenů, které jsou v místech větvení žilek listů, nové rostlinky. Ty se pak přepichují do truhlíků na vzdálenost asi 5 x 5 cm a jakmile se navzájem dotýkají listy, sázejí se do květináčů. K výsadbě je nutno použít vzdušný, humózní substrát, např. směs rašeliny a kompostní zeminy s půdní reakcí pH 5,5 až 6,5. Zpočátku se mladé rostliny pěstují při teplotě 20 až 22 °C, po zakořenění se teplota nepatrně snižuje a rostliny se otužují větráním. V létě se udržuje teplota v rozmezí 20 až 25 °C a rostliny se vydatně zalévají a dostatečně stíní. V hlavním období růstu vyžadují begónie pravidelné přihnojování plnými hnojivy v intervalu 10 dnů. Doporučují se tekutá hnojiva s poměrem základních živin N:P:K 2:0,5:1. Koncentrace roztoku má být 0,1 až 0,2 %. Během zimy se rostliny pěstují při snížené teplotě 15 až 18 °C, omezené zálivce i hnojení.
Životnost listových begónií v interiéru je dlouhodobá, rostou dobře po celý rok i při vyšších teplotách a v méně osvětlených místnostech. Při výrazném nedostatku světla však ztrácejí kontrastní zbarvení.
zdroj: časopis zahrádkář 12/96
