Základní funkce živin v životě rostlin

Jednotlivé živiny mají v rostlinách nezastupitelné specifické funkce. Dochází u nich asimilací k přeměně v organické látky, které jsou využívány ke stavbě vlastního těla a k životním procesům.

Vliv a význam základních živin na růst a vývoj rostlin:

 

Dusík – podporuje růst výhonků a tvorbu zelené listové hmoty. Je součástí enzymů a jiných biologicky aktivních látek a nachází se v aminokyselinách, amidech, v bílkovinách a chlorofylu.

Fosfor – nachází se v různých složitých sloučeninách, které mají významnou funkci jako nositelé energie v buňkách. Urychluje vývoj, plodnost a dozrávání, zvyšuje odolnost proti nízkým teplotám, podporuje vývin kořenového systému, a tím i lepší zásobení rostlin ostatními živinami a vláhou, velmi příznivě ovlivňuje biologickou hodnotu osiv a sadby.

Draslík – ovlivňuje příjem vody kořeny, převod vody, otevírání a zavírání průduchů. Ovlivňuje velikost listové plochy a vede ke zvýšené tvorbě vitaminu C. Zvyšuje odolnost k nízkým teplotám. Snižuje skladovací ztráty dužnatých a hlíznatých plodů a zvyšuje odolnost rostlin proti napadení chorobami. Nedostatek snižuje syntézu organických látek a zvyšuje intenzitu dýchání.

Vápník – ovlivňuje tvorbu a růst kořenů, zvláště kořenového vlášení, a zesiluje sací sílu kořenů. Vápníkem dobře zásobené rostliny mají lepší předpoklady k opylování.

Hořčík – má nezastupitelnou úlohu v procesu asimilace při přeměně světelné energie v energii chemickou. Jeho nedostatek má za následek omezenou asimilaci kysličníku uhličitého. Je součástí molekuly chloryfylu – zeleně listové. Není-li tedy dostatek hořčíku, není chlorofyl, je malá asimilace, a tedy i nízké výnosy.

Síra – je součástí všech bílkovin, ale též rostlinných olejů a vitaminů. Nedostatek se projevuje ve snížení syntézy bílkovin a produkce cukrů. U bobovitých (jeteloviny a luskoviny) podporuje síra příjem dusíku z ovzduší.

Stopové prvky – velký význam má především bor, jeho nedostatek způsobuje srdéčkovou hnilobu kořenové zeleniny a řepy, nedostatek se projevuje na dřevinách zasycháním vegetačních vrcholů, slabým nasazením květů, strupovitostí u jablek. Chlor je většině rostlin škodlivý, protože snižuje užitkové vlastnosti, potřebný je třeba pro celer. Hliník se zúčastňuje při tvorbě barvy květů. Železo je potřebné při tvorbě chlorofylu, proto jeho nedostatek se projevuje žloutnutím rostlin. Jeho nedostatek se také projevuje při nadbytku vápníku v půdě (železo můžeme dodat zálivkou 1 % roztoku zelené skalice). Měď má pro rostliny podobný význam jako železo. Při nedostatku mědi se na listech vytvářejí bílé skvrny. Rostliny potřebují také nepatrné množství molybdenu, na jeho nedostatek je velmi citlivý květák, který nevytváří růžice. Stopové prvky nejsou schopny přijímat rostliny na alkalických vápenitých půdách, musíme je proto aplikovat postřikem na list.
Dalšími důležitými faktory ve výživě rostlin jsou znalost pH půdy a obsahu humusu v půdě.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit: