Řez révy vinné je považován za nejdůležitější, cílevědomý zásah člověka do révového keře při jeho pěstování. Řezem udržujeme tvar nadzemních orgánů keřů a usměrňujeme jím množství úrody hroznů v souladu se stářím a kondicí, ponecháváním určitého počtu plodných oček. Je všeobecně známo, že keře řezem neošetřené, přinesou velkou úrodu, ale málo vyvinutých a špatně vyzrálých hroznů. Takové keře se brzy vysílí a odumírají.
Pro praktické vykonání správného řezu je zapotřebí seznámit se s významem jednotlivých částí zdřevnatělých orgánů révy vinné v době vegetačního klidu. Jsou to kmínky, ramena a čípky starší dvou let, které označujeme jako staré dřevo. Ze starého dřeva vyrůstá dřevo dvouleté, které je velmi důležité, protože z něho vyrůstá jednoleté dřevo. Je to výhon nebo réví nejmladší, který v minulém vegetačním období byl zeleným letorostem, ke konci roku zdřevnatěl a opadalo z něho listí. Jednoleté dřevo může být plodné nebo neplodné. Plodné je tehdy, vyrůstá-li z dvouletého dřeva. Pokud vyrůstá ze dřeva staršího ze spících oček, je zpravidla neplodné. Jednoleté dřevo má svůj význam i pro množení révy vinné (očka, řízky). Na jednoletém réví jsou pro řez i růst
důležitá očka, protože v nich jsou zárodky budoucích letorostů.
Máme-li v úmyslu révovými keři pokrýt stěny staveb, plotů nebo zakrýt plochy dvorů, besídek či chodníků, musíme pro to volit vyšší tvary kordónové-ho vedení. Zásadou je, že vytvořená ramena mají být v pravidelných vzdálenostech osázena plodnými čípky. Pro vyšší tvary vypěstujeme nejdříve kmínky a z jejich vrcholu jedno nebo i více ramen, případně etáží.
V prvním roce po výsadbě narostlý výhon seřízneme na dvě očka. Ve druhém roce dva vyrostlé výhony seřízneme tak, že níže postavený odstřihneme na jedno očko a výše postavený na dvě očka. Při bujném vzrůstu můžeme již z výše postaveného nařezat kmínek a spodní seřízneme na jedno očko. Ve třetím roce začínáme s tvarováním, proto jeden výhon vybereme na kmínek a sestřih-neme ho ve výšce 40 – 50 cm. Druhý na jedno očko (pro rezervní čípek) a třetí nejslabší úplně odstraníme. Chceme-li vytvořit víceramenný tvar, se-střihneme dva nejlépe postavené výhony v patřičné výšce a třetí na jedno očko. Tím vytvoříme základ pro další tvarování keřů v příštích létech. Z vrcholových oček vyrostlé výhony ohýbáme a vyvazujeme do předpokládaných tvarů. Během vegetace vyrašená očka na kmíncích vylamuje-me. U svislých tvarů ponecháme kmínek co nejdelší a od 50 cm výše vyrostlé letorosty nevylamujeme, ale ponecháme je pro nařezání čípků v dalším roce. Výhonem z nejvýše postaveného očka kmínek podle potřeby prodloužíme. Kmínky mají být vypěstovány jednorázově, protože mladé výhony mají hustší dřevo, kratší články a úzkou dřeň, proto více odolávají zimním mrazům.
U kordónového vedení se musíme rozhodnout mezi jednoramenným nebo dvouramenným tvarem. Pokud necháme dvě ramena, je výhodné, aby každé vyrůstalo z vlastního kmínku. Na kordónových ramenech nařezáváme 2 – 3oké čípky, které se řezem nebo podlomem snažíme udržovat co nejblíže ramen. Vysoukané čípky při řezu snižujeme. Konce ramen každoročně postupně prodlužujeme o 6 – 9 oček.
Tvarování keřů bývá obvykle závislé na šířce nebo výšce stěny, k níž byly révové keře vysázeny. Pro nízké a široké plochy volíme vodorovné, více etážové kordony.
K úzkým a vysokým stěnám jsou vhodnější svislé kordony. Někdy využíváme i nepravidelných palmet se šikmým vedením kmínků a ramen, při čemž musíme zabránit překrývání tažňů.
K řezu révy vinné potřebujeme ostré nůžky. Réví odřezáváme asi 1,5 cm nad posledním ponechaným očkem na čípku či tažni. Řez vedeme mírně šikmo od očka, aby nebylo zaplavováno vytékající mízou a nevyhnilo. Silnější uschlá, nebo jinak poškozená ramena příp. kmínky odřežeme zahradnickou pilkou.
Po řezu odstraníme odstřihané réví a spálíme. Potom opatrně vyvážeme kmínky, ramena a tažně k nosným konstrukcím.
