V posledních letech si u spotřebitelů získává stále větší oblibu pekingské zelí, často též označované jako zelí čínské. Jde ale o dva, sice podobné, ale přece jen podstatně odlišné druhy zeleniny. Co dnes již běžně kupujeme na našem trhu je zelí pekingské. Má většinou válcovitou a široce soudkovitou hlávku, tvořenou světle zelenými listy se žilnatou čepelí a plochými širokými řapíky. Zelí čínské, někdy též označované čínským jménem pak-čoi, se na našem trhu objevuje jen vzácně. Nevytváří nikdy zavinutou hlávku, ale jen trs listů, jejichž podstatnou část tvoří bílé ztlustlé řapíky. Listová čepel je menší, většinou tmavě zelená. Konzumuje se celá rostlina, nevyžaduje dlouhou dobu na přípravu a je velmi oblíbenou složkou čínské kuchyně.
Pekingské a čínské zelí rozdil
Pekingské zelí pěstování
Pěstování obou druhů není nijak náročné, rostou prakticky v každé zahradní půdě snad s výjimkou půd kyselých a díky krátké vegetační době je možno je pěstovat i v chladnějších a výše položených oblastech. Pekingské i čínské zelí je možno pěstovat prakticky od jara do zimy, avšak rané kultury jsou vhodné jen pro zkušené pěstitele, kteří mohou zajistit předpěstování sadby v teple. Při předpěstování nemá teplota klesnout pod 20 °C a do výsadby musejí být rostliny dostatečně silné (nejméně 6 až 7 listů). Tyto zásady je třeba dodržet, protože zelí z jarní výsadby dozrává v období dlouhého dne, kdy je zvýšené nebezpečí vybíhání do květu, zejména, když mladé rostlinky byly vystaveny chladu, nebo když jsou vysazeny nedostatečně vyvinuté. Vyběhnutí do květu je pak téměř jisté. Také volba odrůdy je velmi důležitá, neboť jen některé odrůdy mají dostatečnou odolnost k vybíhání, abychom je mohli pěstovat v podmínkách dlouhého dne. Pekingské i čínské zelí můžeme vysévat pro předpěstování pod sklo již od poloviny dubna.
Nejrozšířenější je pěstování pro podzimní sklizeň z přímých výsevů od poloviny července do začátku srpna. V červenci bývá dostatek tepla a v době dozrávání se již den zkracuje, takže nebezpečí vybíhání do květu nehrozí.
Rostliny pekingského zelí vysazujeme do sponu 50 x 35 u jarní výsadby a 50 x 40 u výsadby letní a podzimní. Čínské zelí je menšího vzrůstu, proto je doporučován spon 35 x 30 cm, u nejranějších výsadeb ve skleníku nebo pod fólií dokonce jen 25 x 25 cm.
Protože jde o rychle rostoucí plodinu, je třeba, aby půda byla dostatečně zásobena přijatelnými živinami. Nemáme-li k dispozici rozbor půdy, vycházíme z hnojení pro předplodiny a odhadujeme, kolik živin po jejich sklizni v půdě zůstalo. Průmyslová hnojiva pak používáme pouze k doplnění napo-žadovanou úroveň.
Pekingské zelí je napadáno květilkou zelnou, jejíž larvy dokáží tuto plodinu zcela zničit, nebo z velké části znehodnotit úrodu. Při pěstování pro podzimní sklizeň škodí zejména druhá generace této mouchy. Pokud je nutno sáhnout k chemické ochraně, je třeba postupovat přesně podle „Metodiky ochrany rostlin“. Osvědčuje se Basudin 10 G
Kdy sklízet pekingské zelí
Pekingské zelí sklízíme, když jsou hlávky dostatečně zavinuté (za 60−90 dní po výsevu). Přezrávání se projevuje žlutým zabarvením vrcholů hlávek. Pro skladování je třeba sklízet hlávky i s několika obalovými listy, dobře vyvinuté, nepřezrálé a za sucha. Při teplotě 1 až 2 °C a vysoké vzdušné vlhkosti se dá pekingské zelí skladovat velmi dlouho.
Při sklizni čínského zelí je třeba velké opatrnosti, neboť jeho dužnaté řapíky jsou velmi křehké. Po sklizni je čínské zelí možno krátkodobě skladovat asi dva týdny.
Chceme-li dosáhnout úspěchu při pěstování pekingského nebo i čínského zelí, musíme věnovat dostatečnou pozornost výběru vhodné odrůdy. Chceme-li pěstovat pekingské
zelí pro ranou slizeň, zvolíme odrůdu ranou s dostatečnou odolností k vybíhání do květu. Budeme-li chtít zelí skladovat volíme pozdnější, dobře skladovatelné odrůdy. Pro všechny pěstitele je důležitá odolnost odrůdy k chorobám. A konečně si můžeme vybrat odrůdu i podle tvaru hlávky, která může být široce soudkovitá, protáhle soudkovitá až vysoce válcovitá.
Oodrůdy pekingského zelí
SUMIKO F1 je nejranější. Dozrává přibližně za 50 dní od výsadby a vytváří široce soudkovitou až kulovitou hlávku. Odrůda je velmi odolná k vybíhání do květu.
OPTIKO F1 je další ranou odrůdou. Ranost se udává 60 dnů od výsadby. Vytváří široce soudkovitou hlávku a je dostatečně odolná k vybíhání do květu.
DISKO F1 má vegetační dobu 70 dní od výsadby. Vytváří velké soudkovité hlávky a je již vhodné i pro skladování. Je nejvýnosnější odrůdou z této skupiny.
TARANKO F1 je o něco málo pozdnější (71 dní od výsadby), vytváří tmavě zelenou hlávku protáhle soudkovitého až válcovitého tvaru a vyznačuje se nejlepší skladovatelností.
DISKO F1 – poloraná odrůda se soudkovitou hlávkou pro letní a podzimní sklizeň. Velmi odolná vybíhání do květu, vhodná i pro skladování.
