Réva vinná je velmi vděčná za hnojení hnojem, zejména hovězím, který má poměr živin shodný s potřebou révy. Méně vhodný je hnůj od prasat, který je lépe kompostovat. Hnůj od ovcí, králíků a drůbeže má vysoký podíl dusíku. Proto ho dáváme do vinic menší množství než hovězího. Při zaorání nevyzrálého, slamnatého hnoje spotřebují mikroorganismy na jeho rozklad mnoho vody a kyslíku. Je-li ho použita velká dávka, může réva přechodně vlivem sucha snížit růst s dalšími průvodními příznaky jako je zmenšení plodů a snížení cukematosti. Nedostatek kyslíku v půdě je zřetelnější na silně vápenitých půdách, kde dochází ke vzniku žloutenek. Je tedy vhodnější nechat čerstvý hnůj vyzrát a pak teprve zarýt nebo zaorat. Pokud je tedy přebytek hovězího hnoje, snese vinohrad každoročně i dvacet až třicet tun na hektar. Zvýšený obsah humusu je vždy ku prospěchu. Má-li však réva, zpravidla po hnojení králičím nebo drůbežím hnojem, větší přírůstky než 2 až 2,5 m, je nutné, vzhledem k přebytku dusíku, organické hnojení a přebytečný dusík vyrovnat fosforečnými a draselnými koncentrovanými hnojivy. Přebujelá réva snadno zmrzá, méně plodí, trpí škůdci a hůře vyzrává.
STŘEDNÍ OBSAH ORGANICKÝCH LÁTEK A ŽIVIN V HNOJI| Druh hnoje: | Org. látky % | Dusík % | Fosfor % | Draslík % |
|---|---|---|---|---|
| Hovězí | 21 | 0,45 | 0,11 | 0,37 |
| Koňský | 25 | 0,58 | 0,12 | 0,25 |
| Ovčí | 30 | 0,85 | 0,13 | 0,25 |
| Prasečí | 25 | 0,45 | 0,08 | 0,42 |
| Králičí | 28,4 | 0,52 | 0,2 | 0,93 |
| Slepičí | 30 | 1,7 | 0,7 | 0,75 |
| Husí a kachní | 20 | 0,8 | 0,44 | 0,66 |
