V ovocném sadu shrabeme spadlé listí, poprášíme je prachovým páleným vápnem a zkompostujeme. Kompost nesešlapujeme, ale necháme jej vzdušný, aby se v něm při přiměřené vlhkosti vytvořila působením teplotvorných bakerií vyšší teplota, která spolu s podpůrným účinkem páleného vápna zničí zárodky chorob, zvláště strupovi-tostí. Na listí zničí přezimující stádia škodlivého hmyzu. K omezení strupovitosti pomáhá též postřik 5 až 7% roztokem močoviny do korun stromů týden před předpokládaným opadem listí.
Pálené vápno sypeme též k patám jabloní, na nichž se během vegetace vyskytovaly kolonie mšice krvavé. Ta se nyní stěhuje z větví ke kořenům a vápno přispěje k její likvidaci.
Ze stromů sundáme lapací pásy proti obaleči a spálíme je. Pokud je v nich ukryt užitečný hmyz (slunéčka, škvoři), vybereme jej a uložíme na místo, kde bude chráněn a přečká zimu. Koncem prosince sudnáme a spálíme lepové pásy proti píďalce.
Dřevokazní škůdci: a – kůrovec švestkový, b -jeho požerek, c – drtník ovocný, d-průřez napadenou větví.
Po opadu listí odstraníme z větví mumifikované plody a housenčí hnízda a spálíme je. V místech, kde jsou mladé stromy s hladkou tenkou kůrou ohroženy ohryzem zvěří, chráníme kmínky a spodní část větví chrániči z umělé hmoty, drátěného pletiva, papíru, slámy nebo chvojí, popřípadě je natřeme přípravkem RPZ. Nátěr má být stejnoměrný v nepříliš tlusté vrstvě, aby nedošlo k poškození kůry stromků. Odpuzující účinek má i postřik kmenů Arborolem M.
Ochrana kmene proti ohryzu zvěří: a – drátěným pletivem, b – chvojím, c – slámou, d – chráničem z latěk, nebo z umělých hmot, které mají neomezenou trvanlivost
Broskvoně, které v uplynulém vegetačním období trpěly ve zvýšené míře kadeřavostí listů, je vhodné pro snížení nebezpečné infekce postříkat po opadu listů Kuprikolem 50.
Spadlé nemocné listí shrabeme a spálíme. Pokud sé na švestkách nebo jiných slivoních přemnožila puklice švest-ková, stříkáme po opadu listí Arborolem M, který na jaře opakujeme. Jinak zimní postřiky v této době neděláme, protože jsou méně účinné než v předjaří.
Proti americkému padlí angreštovému pomáhá jako preventivní opatření vápnění půdy pod stromky nebo keři a jejich prosvětlení.
Puklice švestková
Odstraňujeme ovocné stromy a keře, které jsou suché, přestárlé nebo zdravotně zde-cimované. Zvlášť je potřeba vykopat stromy napadené závažnými virovými nebo myko-plazmatickými chorobami, bakteriální spálou růžovitých dřevin, dřevokaznými houbami, silně poškozené kůrovci a drtníky a stromy s velkými ra-kovinnými ranami na kmeni nebo silných větvích.
Kroková hniloba cibule.
V zelinářské zahradě patří na podzim mezi základní pěstitelské opatření, které má i preventivní ochranné účinky proti rozvoji plevelů, chorob a škůdců, správné ošetření půdy, tj. vápnění, hnojení a hluboké rytí. Při rytí sbíráme a ničíme zemní škůdce, zvláště housenky můry osenní, ponravy a drátovce. Naproti tomu šetříme žížaly, které mají významný podíl při zúrodňování půdy.
Housenka můry osenní
Ve sklepě kontrolujeme uložené ovoce, zeleninu a brambory a odstraňujeme výpěstky napadené hnilobou nebo jinými chorobami nebo škůdci. Ke hnilobě dochází zvlášť při vyšší teplotě a vzdušné vlhkosti ve sklepě a proto dbáme na správné větrání.
Mokrá hniloba kořenů mrkve
V okrasné zahradě svazujeme sloupovité konifery a chráníme je tak proti eventuálnímu poškození sněhem v dalším průběhu zimy. Rododendrony v suchých podmínkách dobře zavlažíme, aby měly zásobu vláhy přes zimu a neuhynuly pro její nedostatek. Opatříme si chvojí, abychom mohli krýt stále zelené rostliny ve skalce a chránili je tak proti poškození sluncem za větších mrazů.
Vyčistíme ptačí budky od starých hnízdních zbytků. Připravíme si krmítka pro ptáky, které podle potřeby při nepříznivých klimatických podmínkách začneme přikrmovat.
