K létu patří vůně, voňavé zahradní dřeviny

Vůně květů je příjemnou vlastností ně­kterých dřevin, která obohacuje jejich vnímání a přispívá k vytvoření příjemné pohody. Nejintenzivněji voní rostliny ve vlahých teplejších podvečerech. Na tuto okolnost bychom neměli při výběru okrasných keřů zapomenout. Nejvhod­nější umístění vonného keře je v blíz­kosti domu nebo u odpočívadla. Samozřejmě je možno dobu vůně pro­dloužit až téměř na celou vegetační do­bu tím, že vysadíme více keřů vykvétají­cích postupně. Pro úsporu místa pak můžeme některé z nich vysadit např. do zapojené řady k plotu, která má funkci pohledové kulisy, nebo do skupinky. Zvláště cenné keře s charakteristickým růstem se nejlépe uplatní jako solitéry. Malé keříky je možné umístit i do skalky, trvalkového záhonu nebo jako předsad­bu vyšších keřů.

Pustoryl (jasmín) je známý bíle kve­toucí keř v červnu a červenci pro vše­stranné použití. Má mnoho druhů a kul­tivarů s různou výškou, znaky i nároky.

Kalina – z vonných kultivarů je pro za­hrádky nejvhodnější otužilý druh kalina Karlesiova a jí velmi podobní kříženci. Jsou dobře zimovzdorné, pomalu ros­tou. Květy mají narůžovělé, karafiátové vůně, dorůstá do výše 150 cm. Dříve kvetoucí a rovněž narůžovělá je kalina vonná. Ta dorůstá až do výše 300 cm.

Komule Davidova je krásný keř kvetoucí od července do září. Dosahuje výšky až 200 cm. Uplatní se i jako solitera na slunném stanovišti.

Perovskie lebedolistá je nízký (do 100 cm), řidší a nápadně sivý aromatický polokeřík. Květy jsou šalvějovité. Vyžaduje každoroční hluboký řez k obnově nadzemní části.

Lýkovec vonný u nás roste vzácně ve světlých hájích, především v borech. Patří mezi chráněné rostliny. Vytváří polštářek asi 20 cm vysoký. Listy má malé, kožovité a lesklé. Růžové vonné květy jsou v malých svazečcích. Hodí se do skalek, květinových zídek a do vřesovišť. Patří k zahrádkářským bonbonkům. Daří se v polostínu i na slunci v písčitohumu-sovité půdě. Lýkovec azalkový má delší plazivé větvičky, větší listy a sametově bílé květy.

Levandule úzkolistá pochází ze středomořské oblasti. Je to hustý, polštářovitý, aromatický polokeřík, dorůstající výšky až 50 cm. Listy má čárkovité, šedě plstnaté. Modré květy jsou sestaveny v klasnatých květen-stvích. Vyžaduje teplé slunné stanoviště a propustnou půdu. Snáší sucho a proto se používá do skalek, ve spojení se suchomilnými trvalkami, mezi nízké jehličiny apod.

Zimolez – popínavé dřeviny dorůstající výšky až kolem 6 metrů, ale mohou se použít na přizdobení i nižších objektů (plotů, zdí, pergol). Nejvíce voní zimolez domácí.

Vistárie je mohutná ovíjivá liána, v době květu jedna z nejefektnějších popínavek.

Ákébie pětičetná je jemná ovíjivá dřevina dorůstající do výšky až 10 m, má polovytrvalé listy a fialové květy.

Růže – keřové, stromkové i popínavé, krásně kvetoucí i vonící patří do každé zahrady.