Málokterý druh květin se může pochlubit tak širokou paletou barev, velikostí nebo uspořádáním svých květů jako právě Jiřinky. Však také jedním z uznávaných názvů je vedle Dahlia pinnata (Jiřinka zpeřená) jméno Dahlia variabilis (Jiřinka proměnlivá).
Ze své původní vlasti, hornatých oblastí Mexika a sousedních států Ameriky, se v posledních desetiletích 18. století dostala do Evropy, kde se péčí šlechtitelů proměnila k nepoznání. Již na začátku 19. století se dostala ze zahrad na výstavy květin, kde se mohla uplatnit její krása.
V českých zemích se stala i součástí národního obrození, když výstavy pomáhali organizovat významné osobnosti té doby. Zejména východní Čechy se staly územím, kde byly ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století pořádány jiřinkové slavnosti s volbou nejkrásnějších novošlechtění Jiřinek.
Květní úbor je složen z množství jednotlivých kvítků, které tvoří zajímavé kombinace. Současná klasifikace odrůd Jiřinek je dělí do deseti základních skupin. Vedle jednoduchých Jiřinek, které se pěstují ze semene, jsou to tyto skupiny: dekorační, semikaktuso-vité, kaktusovité, leknínovité, náhrdelníkovité, anemonkovité, kulovité, pomponkovité, pivoňkovité a zvláštnosti. Jednotlivé země mají vedle tohoto dělení ještě u největších skupin odrůd (dekorační, semikaktusovité, kaktusovité) dělení dle průměru květního úboru. Tak můžeme slyšet o odrůdách „obřích“ nad 25 cm, velkokvětých, středních, malokvětých nebo miniaturních. Zejména v anglicky mluvících zemích jsou striktně předepsány rozměry pro tu kterou konkrétní odrůdu. V našich zemích, podobně jako i v dalších evropských státech, se tolik nelpí na formální dokonalosti a daleko více se hledí na celkový dojem, jaký aranžované květy navozují.
Velké výstavy, kterých se účastní amatéři i profesionální zahradnické firmy, mají zpravidla dvě části. První část předvádí jednotlivé odrůdy na záhonech, kde je možno posuzovat skutečný charakter odrůdy. Druhá část je rozhodně divácky populárnější a ukazuje vybrané květní úbory v kombinacích s doprovodnou zelení.
Laický pohled na odrůdu nemusí být vždy dostatečně objektivní a proto si řekněme něco o kriteriích hodnocení. Současná posu-zovací pravidla hodnotí vysokým bodovým hodnocením zdravotní stav vystavené odrůdy. Dále se hodnotí celkový vzhled, celkový vzrůst, olistění, uspořádání květního úboru, bohatost kvetení, pevnost stopky, barva květu a výraznost, pevnost květních plátků. Toto platí pro hodnocení na záhonech. Při hodnocení řezaných květních úborů jsou kriteria trochu odlišná.
Exponáty pro soutěž řezaných květů musí mít skutečně bezvadnou stavbu úboru. Již nestačí skutečně dokonalý kruhovitý obrys úboru, ale stále více je požadována dostatečná hloubka úboru tak, aby vzbuzoval dojem kulovitého útvaru. Také stále stoupá trvanlivost úborů ve váze. Délka a síla stopky musí být úměrná velikosti vlastního úboru.
Výstavy Jiřinek získávají znovu své místo na slunci, když každoročně přibývají další regionální výstavy. Připravit květy pro výstavu je skutečně velké umění a vyžaduje to velké znalosti a dovednosti. Však si to někdy zkuste sami. Okouzlené oči návštěvníků výstav jsou pro pořadatele nejdražším kovem.
