Stromky už stojí u vrat, jenže na zahradě se po dešti lepí zem na boty a výsadbové jámy nejsou hotové. Prostokořenné stromky uchováme především tak, že jejich kořeny nenecháme oschnout. Při delším čekání je dočasně založíme do vlhké, propustné zeminy; při zmrzlé půdě poslouží dost velká nádoba v chladném chráněném místě. Samotný kout v garáži nestačí, pokud v něm zůstanou kořeny holé.
Následující postup je určený pro bezlisté ovocné stromky v době vegetačního klidu, které přišly ze školky bez květináče a bez zemního balu. Hodí se při podzimním nákupu i před jarní výsadbou. Stromek rostoucí v kontejneru z nádoby kvůli čekání nevyndáváme: hlídáme vlhkost jeho balu a chráníme ho před převrácením.
Po převzetí zkontrolujme kořeny, ne až o víkendu
Obal otevřeme ve stínu a závětří. Prohlédněme, zda jsou kořeny vlhké, zda se při přepravě nepolámaly silnější větve a jestli souhlasí jmenovky. Potom kořeny zase zakryjme. Není potřeba vyskládat všechny stromky na dvůr, zatímco hledáme rýč a místo pro jejich uložení.
Vlhký balicí materiál ponecháme kolem kořenů po dobu nezbytné manipulace. Je-li suchý, navlhčíme ho, ale nenalijeme do přepravního sáčku zásobu vody. Stromky nenecháváme v zavřeném autě, u topení ani u osluněného okna. Kořeny potřebují vláhu a rostlina chlad, který ji nebude pobízet k rašení.
U nápadně seschlého nebo silně poškozeného stromku si stav hned vyfoťme a obraťme se na prodejce. Namáčení není záruka, že se poškozená sazenice vzpamatuje. Než začneme odřezávat kořeny nebo větve, vyjasněme si s ním další postup.
Jmenovku s odrůdou a podnoží nechme u správného stromku a údaje si poznamenejme i zvlášť. Při společném založení vypadají bezlisté sazenice podobně. Právě podnož ovocného stromu přitom ovlivňuje jeho budoucí vzrůst, takže záměna může později pokazit rozvržení malé zahrady.
Kam se stromky podle stavu zahrady
| Situace | Co udělat | Čemu se vyhnout |
|---|---|---|
| Místo je připravené a zem jde dobře zpracovat | Vysadit bez zbytečného skladování. | Odkládat výsadbu jen proto, že stromek ještě vypadá svěže. |
| Čekáme jen krátce, například do následujícího dne | Udržet kořeny zakryté vlhkým materiálem, uložit do chladu a zkontrolovat je. | Nechat holé kořeny na vzduchu nebo stromek stát ve vodě. |
| Práce se odkládá a máme volnou propustnou půdu | Založit stromky do dočasné rýhy. | Vybrat nejnižší kout, kde po dešti stojí voda. |
| Půda je zmrzlá nebo všude rozbahněná | Zakrýt kořeny vlhkým substrátem ve velké nádobě s odtokem. | Sekat jámu v ledu nebo zavřít kořeny do neodtékajícího kbelíku. |
Krátké uložení v obalu berme jako překlenutí přepravy a přípravy práce, ne jako plán na několik týdnů. Jestli už při převzetí víme, že se na zahradu dlouho nedostaneme, založme stromky rovnou. Tím se zbavíme závislosti na tom, zda tenká vrstva balicího materiálu ještě udrží vláhu.
Jak stromky dočasně založit do země
Založení znamená, že zakryjeme kořeny zeminou na náhradním místě, odkud stromek později vyjmeme. Nemusíme ještě znát konečnou polohu každého stromu ani mít hotové všechny jámy. Potřebujeme ale půdu, která není zmrzlá, nestojí v ní voda a dá se prosypat mezi kořeny.
Vyberme stinnější chráněný kout, kam snadno dojdeme i za horšího počasí. Nevhodná je prohlubeň pod okapem, rozježděná mokrá zem nebo slunná stěna, která se za jasného dne silně zahřívá. V suchém koutě pod přístřeškem zase musíme počítat s tím, že se o veškerou vláhu postaráme sami.
- Připravme rýhu podle kořenů. Musí pojmout celý kořenový systém bez násilného ohýbání. Délku i hloubku přizpůsobíme tomu, co skutečně držíme v ruce, nikoli univerzálnímu rozměru.
- Stromky rozložme tak, aby šly prosypat. U několika ovocných stromků je praktičtější uvolnit svazek a uložit je vedle sebe. Jemné kořínky od sebe netrháme.
- Kmínky opřeme šikmo o okraj. Zhruba úhel 45 stupňů je pro dočasné založení použitelný; úhloměr k tomu nepotřebujeme. Větve nesmějí být zalomené o plot nebo zatížené sousedním stromkem.
- Kořeny postupně zasypme drobivou vlhkou zeminou. Stromkem lehce zatřeseme, aby zem pronikla také mezi ně. Nahoře nesmí zůstat odkryté jemné kořeny. Zakrýváme kořenovou část, nezahrabáváme zbytečně dlouhý kus kmene.
- Zeminu jemně přitlačme a zalijme. Voda pomůže usadit půdu kolem kořenů. Musí se však vsáknout a přebytek odtéct; trvalá louže znamená nevhodné místo.
Na okraj zapíchněme viditelnou tyčku, abychom si místo nespletli s prázdným záhonem. Pokud se stromky ve větru pohybují, zajistěme je měkkým úvazkem k pevné opoře. Tenký provázek pevně stažený kolem kůry není vhodná náhrada.
Když je zem zmrzlá: založení v nádobě
Vezměme velký květináč nebo jinou nádobu s odtokovými otvory. Kořeny se do ní musí vejít celé, bez lámání a stlačení do těsného klubka. Na dno nasypeme trochu vlhkého pěstebního substrátu, usadíme stromek a prostor mezi kořeny postupně vyplníme. Stejně jako venku nezůstane žádný kořen trčet do vzduchu.
Nádobu postavme do chladného, zastíněného prostoru chráněného před mrazem, například do nevytápěné garáže, v níž nemrzne. Ne každá kůlna nebo garáž tuto podmínku splňuje. Přebytečná voda musí mít kam odtékat; plnou podmisku vylijeme. Vytápěný pokoj není lepší řešení jen proto, že tam nemůže mrznout.
Pokud nemáme nádobu ani substrát hned po ruce, ponechme kořeny krátce v původním vlhkém obalu v chladném bezmrazém prostoru. Založení připravme co nejdříve. Zmrzlý svazek nerozplétejme a kořeny neohýbejme: počkejme, až povolí, protože zmrzlé kořeny se snadno lámou.
Jak dlouho mohou čekat a co mezitím hlídat
Pro všechny stromky neexistuje jeden bezpečný počet dnů. Záleží na jejich stavu, druhu, počasí i na tom, zda kořeny zůstávají vlhké. Dobře založené spící stromky mohou překlenout delší odklad, ale není důvod čekat až do jara, když se vhodné podmínky pro výsadbu objeví už na podzim.
Kontrolujme zeminu přímo u kořenové části, nejen suchý povrch vedle. Když vysychá a není zmrzlá, doplňme vodu. Jestli se kolem stromků drží mokro, další zálivka nepomůže. Prohlédněme i to, zda déšť neodplavil zeminu a vítr neuvolnil stromky. Při každé návštěvě se podívejme na jmenovky a případná poškození kůry.
Za teplého počasí sledujme pupeny. Jakmile se začnou rozvíjet, přestává být dočasná zakládka vhodným místem pro další odkládání práce. Připravme konečnou výsadbu co nejdříve, dovolí-li to půda. Pro stromek, který musíme nechat čekat, vybírejme chladné místo, ne vyhřátý skleník.
Vyjmutí ze zakládky bez utrhaných kořenů
Nejdřív připravme konečné místo a teprve potom stromek vyzvedávejme. Zeminu odhrneme a kořeny opatrně uvolníme rýčem z odstupu. Za kmen netaháme, jako bychom vytahovali kolík. Zvlášť po delší době mohou kořeny držet v půdě pevněji, než se zdá.
Vyjměme jen tolik stromků, kolik právě stihneme zasadit. Kořeny cestou k jámě zakryjeme vlhkým materiálem. Když už máme několik sazenic venku a práci přeruší déšť, neodložíme je holé ke zdi: vrátíme jim ochranu proti vysychání.
Dočasné založení také neurčuje hloubku konečné výsadby. U každého druhu se řídíme jeho požadavky, u roubovaných stromků hlídáme i místo roubování. Máme-li společně se stromky založené drobné ovoce, pokračujme podle samostatných postupů pro výsadbu černého rybízu a výsadbu angreštu. Pravidlo jednoho keře nepřenášejme na všechny ostatní.
Časté otázky
- Můžu nechat prostokořenný stromek v kbelíku s vodou?
- Vodu nepoužívejme jako sklad na dobu, než bude čas sázet. Pro čekání potřebují kořeny vlhký krycí materiál nebo zeminu. Případné namočení před výsadbou je jiný krok než dlouhodobé uložení.
- Vydrží stromky v garáži do víkendu?
- Garáž může posloužit ke krátkému uložení, pokud je chladná, nemrzne v ní a kořeny jsou zakryté vlhkým materiálem. Samotné umístění pod střechu nestačí. Při nejistém termínu výsadby je raději založme.
- Musí být stromek v zakládce šikmo?
- Šikmé uložení je praktické, není však podmínkou uchování. Stromek může stát i vzpřímeně, pokud je zajištěný proti pohybu a všechny kořeny zůstávají zakryté vlhkou zeminou.
- Co když založené stromky zamrznou?
- Kořeny ze zmrzlé země nevytahujme a svazek násilím nerozebírejme. S přemístěním počkejme na rozmrznutí. Odkryté kořeny před mrazem chráníme už při ukládání.
