Rez dřevin je relativně obtížná práce, kterou se podrobně zabývalo mnoho autorů v různých publikacích. Prvou starostí při průklestu stromů je odstranění větví suchých, pahýlů a větví přesahujících na cizí pozemky. Dodržování sousedských práv je vždy výhodné. Odřezávání větví je potřebné zejména z těchto důvodů:
– odstraněním suchých a zasychajících větví snížíme riziko výskytu podkorního a dřevokazného hmyzu a zamezíme tvorbě mechu a lišejníků, které snižují dýchání větví. Pokud není strom jinak poškozen, může se zvýšit nebo aspoň stabilizovat úroda ovoce a není to násilný zásah do živého organismu stromu.
Odřezávání větví v korunách stromů je obtížné, vzhledem k výšce a špatnému přístupu v koruně. Při odřezávání slabších větví používáme ruční pilku, na silnější větve obloukovou. Běžně používáme dřevěný žebřík nebo štafle. Při rozsahlejších pracích používáme řetězovou pilu standardní, určenou pro práci zejména na zahradě, v sadech nebo parcích. Lze také využít profesionální pilu určenou pro provoz v lesním hospodářství. Práce s pilou na žebříku je zakázaná, proto se využívá plošin.
Bez použití hydraulických plošin je možno odřezávat větve motorovou odvětvovací pilou, která umožňuje snadnější práci při údržbě a ošetřování stromů v sadech a zahradách. Pohon řezné části, která je na teleskopické tyči, je hydraulický z pohonné jednotky, kterou máme připnutou k pasu. Motorová odvětvovací pila byla původně vyvinutá ve Skandinávii pro oklest jehličnatých stromů, aby se zvýšila kvalita dřeva kmene. Délka teleskopické tyče je dva až šest metrů, což pro vysokokmeny většinou stačí, aby byla práce bezpečná a pila způsobila co nejmenší rány. Před zamýšleným průklestem ještě odstraníme z kmenů ocelovým kartáčem mech a lišejníky í s prachem pod nimi. Nevytváří se tak „brusná pasta“ a snížíme počet broušení pily.
Nejdříve nařízneme asi 20 až 30 cm od kmene větev ze spodu. Pak shora odřezáváme ve vzdálenosti 30 až 40 cm od kmene. Větev vlastní hmotností klesá, řez se otevírá, větev se sama odlomí a spadne. Vzdáleností řezů na spodní a vrchní straně větve regulujeme rychlost padání větve. Čím jsou řezy od sebe víc vzdáleny, tím je padání větve pomalejší. Přidržení větve rukou u řetězové pily není z důvodů bezpečen nosti práce možné.
Tímto způsobem lze odřezávat tlusté větve i po více částech, zvlášť v nepřístupných místech koruny. Pilu nasazujeme na budoucí řez s dostatečně běžícím řetězem a zamezíme také zbytečným příčným pohybům lišty. Správně naostřený řetěz je základem dobré práce. Nakonec pečlivě odřežeme pahýl 20 až 40 cm dlouhý, který nám poslouží k topení. Opadanou kůru i s podkorním hmyzem rovněž spálíme. Poslední dokončovací řez je řez na větevní kroužek, to je asi centimetr kolmo na zbytek bývalé větve.
Tlusté větve zpracujeme na otop, z tenčích větví můžeme vyrobit drť pro mulčování na miništěpovačích a v menší míře ji můžeme použít pro provzdušnění kompostů. Rez se v naší zeměpisné šířce doporučuje dělat od 31. 10. do 31. 3. za bezmrazých dnů.
