Jak udělat zahradní jezírko, základní informace

Voda má význam užitkový i okrasný. Pěstované rostliny můžeme sebevíc hnojit a sebelépe ošetřovat, nedáme-li jim však při nedostatku srážek potřebné množství vody, trpí podvýživou. Nejlepší je voda dešťová, kterou střádáme do různých sudů, nejlépe kovových, ve kterých se dobře prohřeje. Můžeme-li ale postavit bazén, nemusíme mít obavy o dobrou úrodu zeleniny a ovoce ani o krásu květin. K zálivce se dobře hodí také voda z rybníků, potoků a řek, pokud není chemicky znečištěná. Nikdy nezaléváme studenou vodou přímo ze studny. Ta rostlinám víc škodí než prospívá.

Zahradní jezírka

Z okrasného hlediska je nejhezčím vodním prvkem v zahrádce jezírko. U skalek a květinových zídek umísťujeme jezírko k jejich úpatí. Tvar jezírka nám vyplyne z vybraného místa. Nejhezčí je ledvinkovitý, ale nevylučuje se ani oválový, kruhový nebo čtvercový. Nepravidelný je ovšem nejpřirozenější. Velikost volíme úměrně k prostoru. Velké jezírko v malé zahrádce nebo naopak malé ve velké zahradě nevypadá pěkně. Pro lekníny počítejme s hloubkou padesát až sedmdesát centimetrů. Chceme-li ušetřit na nákladech, stačí hloubka dvacet centimetrů a pro rostliny ve dně jamka čtyřicet centimetrů hluboká a šedesát centimetrů široká. Stěny mohou být kolmé, protože z těchto jezírek vypouštíme na zimu vodu.

Stavba zahradního jezírka

Ke stavbě jezírka používáme různý materiál, nejčastěji beton, zabetonované kameny, nepropustný jíl a folie pro zahradní jezírka z PVC, PE, EPDM. Nejtrvanlivější je jezírko železobetonové. Beton mícháme v poměru jedna ku pěti a při použití armatury je nejvhodnější síla stěn dvacet centimetrů.

Především je třeba dodržovat tyto zásady pro zahradní jezírka:

1. horní okraj jezírka je nejhezčí v úrovni okolního terénu.
2. betonový okraj přikryjeme deskami z přírodního kamene, které položíme na cementovou maltu.
3. dno jezírka svažujeme k místu odtoku.
4. voda v jezírku musí být prohřívána sluncem a nesmí být vápenitá. Proto po stavbě jezírko řádně propláchneme. Vodu nevyměňujeme, ale jen doplňujeme.
5. kde pěstujeme rostliny, nebudujeme vodotrysk.
6. vodu na zimu vypouštíme do kanalizace nebo trati-vodu betonovými rourami, nejlépe o průměru dvacet centimetrů.
7. výkop z jezírka použijeme na skalku nebo k vyrovnání terénu.
8. břeh zpřístupníme položením plochých kamenů (šlapáků).

Vodní rostliny

Máme-li jezírko hotové, soustředíme se na výběr vodních, bažinných i suchomilných (na břeh) rostlin, které svým vzhledem vypadají jako bažinné nebo vodní a blízkost vody mají rády.

Na slunný a suchý břeh se hodí: zběhovec, pilát, badan, kamzičník, pryšec, tužebník, denivka, bohyška, různé druhy kosatců, tritoma, kyprej, flox.

Pro polostín a vlhčí místa: Čechrava (Astilbe), blatouch, kosatec sibiřský, starček, prvosenka, pomněnka, upolín, podenka viržinská, vrbina, třapatka, astra (amellus).

Ve vodě jezírka pěstujeme především tyto druhy leknínů: Nyphaea alba, N. collosea, N. mariiacea chromatella, N. marliacea comea, N. laydec-keri purpurata, N. odorata sulphurea aj. Z dalších rostlin jsou to: stulík, puškvorec, žabník (Alisma), šmel (Butomus), prustka (Hippuris), kosatec pseudacorus, kosatec Kaempferův, šípatka, orobinec aj.

Vodní rostliny sázíme do těžší, hlinité, zahradní nebo polní zeminy se starou dmovkou (krtiny z louky) a trochou písku s jílem, zlepšenou zetlelým hovězím hnojem. Nikdy nepoužíváme bahno z rybníka, které v sobě nemá dost živin. Sázíme tak, aby jezírko nebylo přeplněno, ale aby nejméně polovina vody zůstala volná. Lekníny sázíme od konce května metr a půl od sebe. Vršek zeminy přikryjeme mechem, který přivážeme rybářským vlascem, hliníkovým drátem apod., aby mech ze zeminy neodplavával.

Informace o budování jezírka na zahrádce

Stavíme-li jezírko z kamenů, klademe je hustě do betonu připraveného v poměru 1 : 5 plochou stranou nahoru. Spáry dobře zalijeme řidším betonem. Volíme kámen světlé barvy, který jezírko zjasní. Stavbu zcela malého jezírka usnadní sud z tvrdého dřeva, betonová skruž apod. Někdy složení dolní vrstvy půdy dovoluje vybudovat jezírko z jílu, který udusáme do hloubky dvaceti až třiceti centimetrů.

Rady ke stavbě bazénu na zahradě

Bazén nebo nádrž na dešťovou vodu musíme umístit na takovém místě, kde bude plně vyhovovat svému účelu. Bazén postavíme tam, kde, zapadá do celkové architektonické koncepce a má dostatek slunce, nádrž na dešťovou vodu umístíme uprostřed zahrady v užitkové části, kde potřebujeme nejvíc zá-livkové vody. Půdorys je nejlepší obdélníkový o vnitřním rozměru 1,5 x 2 metry nebo 2 x 2,5 metru s čistou hloubkou dva až dva a čtvrt metru, podle velikosti střechy, ze které může leckdo dešťovou vodu střádat. Do takové nádrže se vejde tři až pět tisíc litrů vody. Síla betonové stěny má být šestnáct až dvacet čtyři centimetry.

Vnější rozměry bazénu nebo nádrže nejdřív vykolíkujeme a vyznačíme provázky. Snažíme se, aby stěny byly rovnoběžné s plotem, stěnou budovy apod. Budujeme je tak vysoko nad povrch půdy, aby do nádrže nesté-kala zkalená dešťová voda z okolí. Protože nádrž budeme vypouštět tratřvodem, musí dno svažovat k rohu, pod kterým vyhloubíme jamku a vyplníme ji hrubým štěrkem. Do dna v tomto místě zabetonujeme kolmo kousek dvoupalcové trubky se šroubovým uzávěrem nebo do roviny se dnem. Ve druhém případě stačí odtok utěsnit dřevěnou zátkou. Je-li nádrž ve stráni a jedna její strana je obnažena, můžeme vodu pohodlně odebírat kohoutem. Dvoupalcovou pozinkovanou trubku se závitem na jedné straně, asi osmdesát centimetrů dlouhou, zabetonujeme asi dva centimetry pod povrch dna. Konec roury necháme z bazénu vyčnívat asi dvacet centimetrů a přišroubujeme na něj kohout. Aby roura lépe držela, přivaříme k ní před zabetonováním kousky železných pásků. Konec roury necháme z bazénu vyčnívat asi dvacet centimetrů a přišroubujeme na něj kohout. Aby roura lépe držela, přivaříme k ní před zabetonováním kousky železných pásků. Konec roury, který je v bazénu, šikmo seřízneme, aby byl odtékací otvor větší.

Před betonováním bazénu nebo nádrže si připravíme dřevo na bednění a silné železné dráty na výztuž betonu (armaturu), kterou spojujeme svářením nebo silnějším drátem. Nejlépe je udělat celé bednění a výztuž a pak betonovat najednou. Mřížovou výztuž umístíme asi pět centimetrů nad vyhloubeným dnem. Dno zalijeme betonem a několik hodin počkáme, až mírně ztuhne. Potom spustíme bednění na dno, vyrovnáme je, dobudujeme vnější bednění a uděláme výztuž. Beton na dně bednění pokropíme a vybetonujeme všechny čtyři stěny najednou.

Je-li nádrž u domu, zahradního domku apod., spojíme okapovou rouru s nádrží trubkou, zapuštěnou asi dvacet centimetrů pod povrch země. Nejvhodnější jsou litinové roury o světlosti deset centimetrů. Můžeme také použít roury kameninové, pozinkované dvoupalcové trubky nebo trubky z umělé hmoty (novodur apod.).

K betonování bazénu nebo nádrže použijeme cement s pevností 350 a více, míchaný v poměru 1:4 s hrubším říčním pískem s drobnými kameny. Po mírném zaschnutí beton vyhladíme. Jemně prosátý písek smísíme s cementem v poměru 3:1 a touto maltou stěny bazénu omítneme a zahladíme. Pak si připravíme jemně prosátý písek na ručním sítku a smícháme ho s cementem v poměru 1:1. Tuto směs přiměřeně hustou nanášíme na stěny kovovým hladítkem a pečlivě ji uhladíme. Do této malty se doporučuje přidat vodní sklo.
Stejným způsobem stavíme i bazén na koupání v okrasné a odpočinkové části zahrady. Můžeme ho vylepšit obkládačkami, ale není to pravidlem, neboť tím by se nám stavba velmi pro-dražila. Bazén na zimu vypustíme a zaházíme listím nebo důkladně zakryjeme fošnami. U nádrže na dešťovou vodu odpojíme na zimu přítok dešťové vody.