Ráno už bývá tráva mokrá rosou, ale půda je po létě pořád teplá. Právě tehdy se jahodník dobře stěhuje na nový záhon. Pro běžnou zahradu plánujme výsadbu na srpen až září, až poleví vedra; v teplé oblasti lze sázet i v říjnu, pokud rostliny ještě stihnou před zimou zakořenit.[2][3] Nečekejme na datum v kalendáři. Rozhoduje vláha, teplota a stav sazenic.
Srpnová výsadba může do jara zesílit, za horka však vyžaduje mnoho vody.[2] V září, případně v říjnu, se vláha v půdě obvykle udržuje snáz a kořeny se lépe ujímají.[2] Jakmile přijdou studené deště, rozmáčená zem nebo první pravidelné mrazíky, je rozumnější připravit záhon a vlastní sázení nechat na jarní výsadbu jahod.
Kdy sázet jahody na podzim
Kontejnerovanou sazenici lze přemístit i za teplejšího počasí, protože kořenový bal zůstane pohromadě a rostlina se za horka ujímá spolehlivěji než sadba vyjmutá z půdy.[4] Prostokořenná sadba a čerstvě oddělené odnože jsou citlivější na vyschnutí. Horký srpnový den proto není závod: zalijme záhon předem, sázejme k večeru a mějme připravenou konev.
| Situace | Co udělat |
|---|---|
| Teplý konec srpna, sazenice v květináči | Sázet večer, neporušit bal, několik týdnů hlídat vláhu. |
| Vlhké a mírné září | Vhodné okno pro zelenou sadbu i zakořeněné odnože.[2][3] |
| Začátek října v teplé poloze | Sázet jen zdravé silné rostliny a počítat s ochranou při holomrazu. |
| Studená, mazlavá nebo promrzající půda | Výsadbu odložit na jaro; kořeny v blátě bez vzduchu dobře nezačnou. |
Rozmezí "srpen až říjen" uvádí také pěstitelský návod Jahodárny Brozany, zároveň však připomíná, že rostliny musí před zimou dobře zakořenit.[3] Říjnový termín tedy není automatické povolení pro každou zahradu. Na Vysočině může být pozdě, zatímco v chráněném koutě jižní Moravy ještě vyjde.
Zdravá sazenice je důležitější než velký kelímek
Vybírejme rostlinu se zelenými listy, pevným středem a světlými, živými kořeny. Nekupujme sazenice s měkkým srdéčkem, skvrnami na většině listů, zápachem hniloby nebo kořeny stočenými do tvrdého vyschlého klubka. Jeden starší poškozený list není pohroma. Problém je nemocný střed, z něhož mají vyrůst nové listy.
Vlastní odnože odebírejme jen z matečních rostlin, které jsme si označili už při sklizni jako zdravé a dobře plodící. Stačí dvě až tři pěkné zakořeněné odnože; nemusíme brát každou slabou rostlinku na konci dlouhého šlahounu.[2] Nevíme-li, jak mateční rostlina plodila nebo zda netrpěla chorobou, kupme raději novou sadbu.
Frigo sadba je chlazená prostokořenná sadba s jiným rytmem než běžná zelená sazenice. Pokud ji sázíme na podzim a začne tvořit květní stvol, květ odstraníme. Stejně postupujeme u rozkvetlé kontejnerované sazenice: před zimou potřebujeme kořeny a nové listy, ne několik pozdních plodů.[1]
Nový záhon nesmí být po starých jahodách
Jahodník potřebuje slunce, dostupnou vodu a půdu, v níž po dešti nestojí louže. Na stejné místo jej vraťme až po čtyřech až pěti letech; delší odstup omezuje přenos problémů, které v půdě zůstaly po starém porostu.[1] Dobré místo bývá po raných bramborách, salátu, hrášku nebo jiné včas sklizené zelenině, pokud je záhon bez vytrvalých plevelů.[1]
Půdu připravme tři až čtyři týdny dopředu.[2] Vyberme pýr a svlačec i s kořeny, těžkou zem prokypřeme a zapracujme vyzrálý kompost. Čerstvou, nadýchanou směs nechme slehnout a před výsadbou ji důkladně zavlažme; jahodník nemá viset v dutině, která se po prvním dešti propadne.[1][2] O přípravě vlastního materiálu píšeme podrobněji v návodu na založení kompostu.
Máme-li pouze čerstvý hnůj, nedávejme jej přímo ke kořenům při sázení. Odborný Zahrádkář doporučuje hnůj zapravit s předstihem a překrýt zeminou či kompostem, aby vrstvy do výsadby slehly.[1] Na hotovém záhonu už si vystačíme s vyzrálým kompostem; další hnojivo volme podle půdy a návodu na obalu, ne podle hrsti od oka.
Spon: 30 až 40 cm v řádku
Mezi běžnými sazenicemi nechme 30 až 40 cm, mezi řádky nejméně 60 cm.[1][3] Slaběji rostoucí odrůdě může stačit 25 až 30 cm, bujný keřík potřebuje kolem 40 cm.[1] Širší ulička není promarněná zem. Listy po dešti rychleji oschnou, mezi řádky projde konev a při sklizni nešlapeme po srdéčkách.[1]
| Rozměr | Praktické rozmezí | Proč |
|---|---|---|
| Rostlina od rostliny | 30–40 cm[3] | Keříky se později nemačkají a dají se obejít při pletí. |
| Řádek od řádku | 60–80 cm[1][3] | Porost větrá a zůstane přístupný pro zálivku i sklizeň. |
| Hloubka | Srdéčko v úrovni povrchu | Zahrnutý střed zahnívá, příliš vysoko zasazené kořeny vysychají.[3][5] |
Jak zasadit jahodník krok za krokem
- Záhon zavlažme předem. Sázíme do vlhké, drobivé země, ne do čerstvě rozbahněné rýhy.[2]
- Vyznačme řádky provázkem. Udržíme tak rozestupy a později rozeznáme mladý jahodník od plevele.
- Vykopejme jamku podle kořenů. Kořenový bal se do ní musí vejít bez mačkání. U prostokořenné sazenice rozprostřeme kořeny dolů a do stran, nezahneme je do písmene J.[1][3]
- Pohlídejme srdéčko. Místo, odkud vyrůstají listové řapíky, zůstane přesně u povrchu. Nesmí být zahrnuté zeminou ani vytažené několik centimetrů nad ní.[1][5]
- Zem přitlačme prsty. Ověřme, že sazenice v jamce pevně sedí, ale půdu kolem ní neušlapeme botou.
- Zalijme přímo ke kořenům. Voda spojí zeminu s kořeny. Pokud se po zálivce odhalí krček nebo sazenice klesne, hned výšku opravme.[1]
Kontejnerovanou rostlinu sázíme tak hluboko, jak rostla v květináči.[1] U prostokořenné sadby necháme přibližně tři nejmladší listy a staré odstraníme, aby čerstvé kořeny nemusely zásobovat zbytečně velkou listovou plochu.[1] Zdravé srdéčko však nikdy nestříháme.
První týdny po výsadbě
První dva až tři týdny udržujme zem rovnoměrně vlhkou.[3] Neznamená to denně vyrábět bláto. Zasuňme prst několik centimetrů do půdy: je-li pod povrchem chladná a vlhká, zálivka počká; rozpadá-li se v suchý prach, zalijme pomalu ke kořenům.
Nové květy a dlouhé šlahouny odstraňme, aby sazenice neposílala sílu do plodů a dalších odnoží.[1][5] Plevele vytahujme malé, dokud s jahodníkem nesoutěží o vodu.[3] Půdu můžeme po zakořenění lehce přikrýt kompostem nebo jemným organickým mulčem, srdéčko ale necháme volné.[1][3] Obecná pravidla najdeme v článku o nastýlání půdy.
Před zimou neřežme celý mladý porost "na ježka". Odstraníme pouze nemocné, polámané a odumřelé listy. Hrozí-li holomrazy, přikryjme rostliny slabou vrstvou chvojí.[5] Větve pokládejme volně, aby netlačily na srdéčka. Na jaře kryt včas odhrneme.
Chyby, které jahodník ukáže až na jaře
- Srdéčko pod zemí: střed zůstává mokrý, nové listy se těžko tlačí ven a rostlina může zahnívat.[3]
- Kořeny nad povrchem: sazenice se viklá, jemné kořínky vysychají a mráz je snadno nadzvedne.[5]
- Hustý koberec sazenic: porost se špatně zalévá, pomalu osychá a sklizeň se mění v hledání plodů pod listy.
- Výsadba do suchého záhonu: voda nalitá až do malé jamky neprovlhčí okolní půdu, do níž mají kořeny růst.
- Ponechané květy a šlahouny: mladá rostlina vydává sílu na pozdní plody a dceřiné rostlinky místo zakořenění.
- Starý jahodový záhon znovu osázený jahodami: nový porost přebírá půdu i zdravotní potíže předchozí výsadby.
Dobře zasazený jahodník se po několika týdnech přestane viklat a ze středu pustí nový list.[1][3] To je lepší kontrola než počítání dnů. Jakmile přijde příští sklizeň, hodí se i návod na zpracování a uchování jahod.
Časté otázky
- Do kdy lze sázet jahody na podzim?
- Plánujme výsadbu na srpen až září po odeznění veder. V teplé a chráněné poloze lze sázet také v říjnu, pokud není půda rozmáčená a rostliny ještě stihnou před zimou zakořenit.[2][3]
- Jak hluboko zasadit jahody?
- Srdéčko, tedy střed s novými listy, musí zůstat v úrovni povrchu. Kořeny patří celé do země, ale srdéčko nezahrnujeme. U sazenice z květináče zachováme původní hloubku.[1]
- Jak daleko od sebe sázet jahody?
- Mezi rostlinami necháme obvykle 30 až 40 cm, mezi řádky 60 až 80 cm.[1][3] Bujné odrůdy a vlhčí místa potřebují více prostoru, aby listy po dešti oschly.
- Mají se jahody po podzimní výsadbě hnojit?
- Nejlepší je připravit půdu předem vyzrálým kompostem. Další hnojivo použijeme jen podle stavu půdy a dávky na etiketě. Čerstvý hnůj nedáváme přímo ke kořenům nově vysazených sazenic.
- Lze vysadit vlastní odnože jahod?
- Ano, pokud jsou dobře zakořeněné a pocházejí ze zdravých matečních rostlin, které jsme sledovali už při sklizni. Slabé koncové odnože a rostliny z nemocného porostu vyřadíme.
- Je lepší podzimní, nebo jarní výsadba?
- Včasná podzimní výsadba využije teplou půdu a rostliny mohou do jara zesílit. Pokud je už chladno, mokro nebo nemáme zdravou sadbu, bezpečnější je připravit záhon a vysadit jahody na jaře.
Sources
[1] https://izahradkar.cz/sazet-jahodnik-to-neni-jen-tak-vybereme-misto-pripravime-pudu — Sázet jahodník, to není jen tak: Vybereme místo, připravíme půdu | Zahrádkář [2] https://izahradkar.cz/jahody-a-maliny-v-srpnu-mnozeni-a-pece-po-sklizni — Jahody a maliny v srpnu: množení a péče po sklizni [3] https://www.jahodarnabrozany.cz/clanky-2/kdy-a-jak-na-vysadbu-jahod — Kdy a jak na výsadbu jahod | Jahodárna Brozany nad Ohří [4] https://www.nkz.cz/praxe/uzitkova-zahrada/vysadba-jahod-v-srpnu-rady-pro-bohatou-urodu — Výsadba jahod v srpnu: Rady pro bohatou úrodu | Naše krásná zahrada [5] https://izahradkar.cz/zazimovat-jahodnik-mulcem-chranit-chvojim — Kdy zazimovat jahodník mulčem, kdy ho chránit chvojím | Zahrádkář
