Svazek mladých habrů vypadá vedle dlouhého plotu trochu beznadějně. Mezi proutky je vidět, vítr jimi prochází a soukromí zatím neposkytují. Přisadit mezi ně další a další rostliny ale není jediná cesta k hustému plotu. U menších prostokořenných habrů počítejme v jedné řadě s rozestupy přibližně 30–45 cm, sázejme v době vegetačního klidu a kořenový krček nechme v úrovni okolní půdy. O zapojení plotu pak rozhodne také voda, odplevelení a postupné tvarování.
Tento postup je určený pro habr obecný, tedy Carpinus betulus, prodávaný s holými kořeny. Velké předpěstované plotové dílce nebo vzrostlé rostliny s balem potřebují jiné rozestupy i zacházení. Při nákupu proto neporovnávejme jen cenu za kus, ale také velikost a způsob pěstování sazenic.
Nejdřív si vyznačme, kolik místa může plot zabrat
Habr snáší slunce i polostín a vyhovuje mu půda, která drží vláhu, ale není trvale zamokřená. Zvládne i těžší zeminu; to ovšem neznamená, že máme sázet do rýhy plné vody. Jestli po dešti zůstává budoucí řada dlouho podmáčená, nejdřív vyřešme stanoviště. Samotná výměna hlíny v několika jamkách problém celého mokrého pásu neodstraní.
Provázek nenatahujme automaticky těsně pod stávající drátěný plot. Představme si budoucí šířku habrů a místo, odkud budeme stříhat jejich boky. Potřebujeme také projít s konví nebo hadicí, aniž bychom šlapali mezi mladé rostliny. V malé předzahrádce u rodinného domu si nejprve vyznačme obrys budoucího porostu na zemi; teprve potom objednávejme sazenice.
Habr je opadavá dřevina. Ve stříhaném plotu na něm mohou zůstávat suché hnědé listy i přes zimu, ale nespoléhejme na dokonale neprůhlednou clonu po celý rok. A z několika mladých proutků nebude hotová stěna hned následující jaro. Pokud potřebujeme zakrýt posezení okamžitě, samotná výsadba malých habrů tuto potřebu nevyřeší.
Kdy sázet habrový plot na podzim
Prostokořenné habry vysazujeme po ukončení růstu, od podzimu do časného jara, když půda dovolí kopat. V českých podmínkách obvykle plánujeme podzimní výsadbu na říjen nebo listopad, ale termín dodání ze školky i počasí mají přednost před kalendářem. Nekupujme brzy vyryté, ještě svěže olistěné rostliny jen proto, abychom práci stihli o víkendu.
U habru nemusíme čekat, až spadne úplně poslední suchý list. Podstatné je, že sazenice jsou v klidu, nikoli v aktivním růstu. Půda má být vlhká a zpracovatelná, ne zmrzlá nebo rozbahněná. Rýč obalený mazlavým jílem je dobrý důvod práci odložit.
| Situace při dodání | Co udělat |
|---|---|
| Rostliny jsou v klidu, půda se dobře drobí | Co nejdřív vysadit do připraveného pásu. |
| V rýze stojí voda | Nesázet do bláta, zajistit sazenicím dočasné uložení. |
| Zem je promrzlá | Počkat na rozmrznutí; kořeny mezitím chránit před vyschnutím a mrazem. |
| Na podzim není stanoviště připravené | Domluvit jarní dodání nebo rostliny správně založit do půdy. |
Jak daleko od sebe habry sázet a kolik jich koupit
Pro běžné menší prostokořenné sazenice v jedné řadě je použitelným výchozím rozmezím 30–45 cm mezi středy rostlin. Konkrétní rozestup přizpůsobme velikosti a rozvětvení dodané sadby. Pokud školka doporučuje pro danou velikost sazenic jiný spon, ujasněme si ho před objednávkou. Rozestup určený pro drobné proutky nepřenášejme na mohutné rostliny s balem.
Počet kusů na metr a vzdálenost mezi sazenicemi jsou dvě vyjádření stejného plánu. Při počítání celého plotu však musíme vědět, kde bude první a poslední rostlina. Jinak snadno objednáme o kus méně nebo více, než máme vyznačených míst.
Příklad: řada dlouhá 10 metrů, rozestup 40 cm. První habr umístíme 20 cm od začátku a poslední 20 cm před koncem. Do takto rozvržené řady se vejde přesně 25 sazenic. Pokud chceme rostlinu přímo na obou koncích desetimetrového úseku, stejnému rozestupu odpovídá 26 kusů. Nejjednodušší je vyznačit si stanoviště podél provázku a spočítat značky ještě před nákupem.
Na úzký stříhaný plot obvykle stačí jedna řada. Dvouřadou výsadbu nevolme jen z obavy, že mezi mladými habry zůstávají mezery. Potřebuje širší připravený pás, více sazenic i prostoru pro další péči. Hustotu u země nezískáme pouhým nahuštěním rostlin, pokud je potom necháme růst bez tvarování a zarůst trávou.
Připravme pás půdy, ne díry uprostřed trávníku
Pro novou řadu připravme odplevelený pás široký přibližně 60–90 cm. Odstraňme drny a vyberme kořeny vytrvalých plevelů. Malá jamka obklopená hustou trávou se sice vykope rychle, ale po výsadbě se v ní hůř zalévá a tráva dál bere mladým habrům vodu.
Půdu prokypřeme zhruba na hloubku rýče. Samotnou výsadbovou rýhu nebo jednotlivé jamky potom přizpůsobme skutečným kořenům. Musí se do nich vejít rozložené, bez stáčení vzhůru. Neexistuje jedna správná hloubka jámy pro všechny velikosti sazenic.
Chudou nebo obtížně zpracovatelnou zeminu můžeme zlepšit vyzrálým kompostem promíchaným s půdou. Na dně ale nevytvářejme samostatnou měkkou vrstvu organického materiálu. Postupně by slehla a rostlina by se mohla propadnout. Do úrodné zahradní půdy není potřeba přidávat hnojivo jen proto, že sázíme nový plot.
Co s kořeny po rozbalení zásilky
Holé kořeny nesmějí při přepravě ani práci oschnout. Po převzetí otevřeme obal, zkontrolujme jejich stav a chraňme je před sluncem a větrem. Při sázení vyndávejme jednotlivé rostliny postupně; zbytek ponechme s kořeny zakrytými vlhkým materiálem. Rozložit celý svazek podél rýhy a pak teprve začít kopat je zbytečné riziko.
Jestli se výsadba odloží, uložme sazenice krátkodobě do chladného prostoru bez mrazu a kořeny zakryjme vlhkým substrátem nebo jiným vhodným vlhkým materiálem. Pro delší čekání je založme do země na chráněném místě, kde nestojí voda. Podrobný postup popisuje návod, jak uchovat prostokořenné stromky před výsadbou. Svazek v otevřeném pytli na zápraží není náhradní záhon.
Výsadba krok za krokem
- Zkontrolujme kořeny. Zlomené nebo potrhané konce zastřihněme ostrými nůžkami do zdravé části. Zdravé kořeny nezkracujme plošně jen proto, aby se vešly do malé jamky; raději ji rozšiřme.
- Usaďme první habr podle provázku. Kořeny rozložme do stran a dolů v jejich přirozeném směru. Místo, kde se kmen rozšiřuje do kořenů, má zůstat v úrovni okolní zeminy.
- Postupně přisypávejme drobivou půdu. Zapravme ji i mezi kořeny, aby pod nimi nezůstala velká prázdná místa. Sazenici přitom přidržujme ve správné výšce.
- Zeminu přiměřeně upevněme. Rostlina má stát rovně a pevně. Netlačme ji hluboko do bláta ani půdu nedusejme do tvrdé krusty.
- Vysazujme další rostliny podle značek. Průběžně kontrolujme rozestupy i hloubku. Vlnící se terén nekopírujme tím, že některé kmínky utopíme až po spodní větvičky.
- Po výsadbě zalijme. Vodu přidávejme pozvolna, aby se vsákla ke kořenům a neodtekla do trávníku. Po slehnutí zkontrolujme, zda nejsou kořeny obnažené; případně doplňme trochu zeminy.
Vyšší sazenici nesázejme hlouběji jen proto, aby byla v řadě stejně vysoká jako ostatní. Výšku nadzemní části upravujeme řezem, nikoli zasypáváním kmínku. Právě tuto chybu je snazší napravit hned při práci než po zakořenění celého plotu.
První zima a první suché léto
Po zalití můžeme povrch zakrýt mulčem, který omezí vysychání a růst plevelů. Kůru nebo vyzrálý kompost rozprostřeme po pásu, ale nenahrnujme je ke kmínkům. Kolem každého nechme volný prostor. Výběr materiálů a jejich použití shrnuje článek o nastýlání půdy.
Podzimní výsadba neznamená, že už vodu nebudeme potřebovat. Za sucha kontrolujme zeminu pod povrchem, případně i pod mulčem. Je-li suchá, zalijme během dne, kdy půda není promrzlá. Pokud je naopak mokrá, další konev odložme. Pevný rozpis zálivky bez ohledu na déšť by u dlouhé řady nadělal více práce než užitku.
Na jaře a v létě sledujme celý pás, nejen první habr u kohoutku. Konec řady může při zalévání zůstat suchý, i když u hadice stojí louže. V prvních dvou letech nenechávejme novou výsadbu během suchých období bez kontroly. Plevel průběžně odstraňujme; mulč pomáhá, ale údržbu nenahrazuje.
Kdy přijde první řez
U mladého plotu chceme větvení odspodu, ne řadu vysokých holých kmínků. Výchovný řez opadavého živého plotu proto patří už do prvních zim po výsadbě. Dlouhé málo rozvětvené hlavní výhony lze v době klidu zkrátit přibližně o třetinu nad zdravým pupenem; podobně upravíme výrazně vyčnívající boční výhony. Tím podpoříme vznik dalších větví.
Před stříháním se ale podívejme, co jsme koupili. Dobře zapěstovaný hustý habr nepotřebuje stejný zásah jako řídký proutek a rostlinu už zastřiženou ve školce není důvod znovu automaticky zkracovat. Cílem je zapěstovat souvislý plot, ne každou zimu odstranit předepsaný kus zdravé rostliny. U dlouhé řady si nejprve promysleme úpravu několika typických sazenic a podle nich pokračujme.
Časté otázky k výsadbě habrového plotu
- Kolik habrů potřebuji na deset metrů plotu?
- Při rozestupu 40 cm vychází 25 sazenic, pokud první i poslední stojí 20 cm od konce úseku. Chcete-li rostlinu přímo na obou koncích, potřebujete při stejném rozestupu 26 kusů.
- Mohu sázet habry v listopadu?
- Ano, pokud jsou sazenice ve vegetačním klidu a půda není promrzlá ani přemokřená. Stav půdy je důležitější než samotné datum. Do zamrzlé nebo vodou zaplněné rýhy nesázejte.
- Jak hluboko se sází prostokořenný habr?
- Kořeny musí být zakryté zeminou, ale místo jejich přechodu do kmene má být v úrovni okolní půdy. Hloubku jamky přizpůsobte kořenům, nikoli požadované výšce sazenice nad zemí.
- Je nutné habrový plot sázet do dvou řad?
- Pro běžný úzký stříhaný plot obvykle stačí jedna řada. Dvě řady vyžadují více místa. Hustotu plotu ovlivní také rozvětvení sazenic, správný řez a péče po výsadbě.
- Musí z habru před výsadbou opadat všechny listy?
- Nemusí ztratit každý suchý list, některé na něm mohou zůstávat i v zimě. Prostokořenné sazenice ale mají být v době vegetačního klidu, nikoli svěže olistěné a rostoucí.
