Předpěstování sadby pro skleník a fóliovník

Pěstování ve skleníku

Vybudování skleníku si dnes vyžádá asi 5000 – 15 000 Kč. Tato částka citelně zatíží mnohý rodinný rozpočet, a proto je třeba skleník co nejlépe využít.
Skleník je možno využívat po celý rok. Na podzim můžeme vysazovat některé odrůdy salátu. Ihned po likvidaci okurek můžeme na jejich místo přesadit k rychlení chryzantémy, které zde můžeme ponechat až do jara. Brzy na jaře, podle počasí, přibližně v polovině března, vysazujeme salát, brukev, kapustu a květák. Samozřejmostí je včasné vysévání ředkvičky. Někteří zahrádkáři věnují menší část plochy skleníku k výsadbě raných brambor a karotky, čímž uspíší jejich sklizeň. Pokud je příznivé jaro, postupně sklízíme tuto zeleninu tak, aby byly záhony volné do doby výsadby teplomilných sazenic rajčat, paprik a okurek. Často se stává, že kapusta a květák nedoroste do sklizňové velikosti, a protože již musíme vysazovat rajčata, papriky a okurky, opatrně jednotlivé rostliny kapusty a květáku vyjmeme ze země i s balem a přesadíme ven na volné záhony, kde během června dobře dorostou.
Pro osázení skleníku a jeho plné využití potřebujeme poměrně velké množství sazenic, které jsou dost drahé a jejich shánění není vždy lehké. Často jsme odkázáni na to, co je k dostání, nehledě na naše požadavky výběru odrůd.

Příklad spotřeby sazenici pro skleník půdorysu 3 x 6 m:

Sadba salátu, kapusty, květáku

pro výsadbu zeleniny v polovině března:

• 60 až 90 ks sazenic salátu;
• 15 ks sazenic kapusty;
• 60 až 90 ks sazenic brukve;
• 15 ks sazenic květáku;

Sadba rajčat, paprik, okurek

pro výsadbu zeleniny po 15. květnu:

• 14 ks sazenic rajčat tyčkových;
• 20 párů sazenic papriky;
• 12 ks sazenic okurek hadovek.

Z uvedeného přehledu je patrné, že se vyplatí vlastní předpěstování sadby, i když to vyžaduje práci a péči o rostlinky.
Nesmíme podceňovat přípravu zeminy, do které sejeme a vysazujeme rostliny. Vzešlé rostlinky často „padají“ a výsev se» musí opakovat. Potřebujeme 10 litrů zeminy. Pro výsev je vhodná směs dobré kompostové země a to 50 %, dále 20 % jemného, ho říčního písku a 30 % rašeliny nebo rašelinového substrátu. Kompostovou zeminu je třeba propařit, abychom zničili nežádoucí plísně, které způsobují „padání“ malých rostlin. Propaření provedeme tak, že naplníme hrnec zeminou, prolejeme vodou, přikryjeme poklicí a necháme aspoň 15 minut vařit. Po vychladnutí vše smícháme s pískem a rašelinou a již můžeme vysévat a vysazovat.
Květináče s vysetou zeleninou musíme umístit v teplé místnosti, nejlépe v bytě a na
dobře osvětleném místě. Toto místo splňuje parapet okna na jižní straně. Lepší klíčivost semen usnadníme tím, že květináče přikryjeme sklem, nebo fólií a do doby rašení semen dáme květináč na místo v bytě, kde je po celý den stálá teplota. Na parapetu totiž během noci, když se netopí, bývá chladněji a to může způsobit horší klíčivost. Po vyklíčení semen ihned umístíme květináče za okno, aby měly dostatek světla.
Pro každý zeleninový druh a odrůdu použijeme samostatný květináč. Dobře se osvědčují použité obaly od kyselého mléka, které mají rozměr asi 9 x 9 cm. Nádoba musí mít na dně otvor pro odtok přebytečné zálivkové vody a musí být řádně popsána názvem odrůdy.

Sadba zeleniny 

Jakmile sazenice salátu, brukve, kapusty, květáku dosáhnou vhodné velikosti, můžeme je přepikýrovat do větších nádob a zhruba po dvou týdnech již můžeme vysazovat do skleníku. U těchto druhů zelenin se nemusíme bát nižších ranních teplot.
Sazenice rajčat, paprik a okurek ihned přesazujeme do samostatného květináče, jakmile mají alespoň jeden pravý list.
Péče o rostlinky musí být pravidelná, kontrolujeme je 2x denně a podle potřeby zaléváme a jednou za 14 dní mírně přihnojujeme kombinovaným hnojivem.

Důležitá je doba výsevu semen. Například salát, brukev, kapustu a květák vyséváme již 1. února a sázíme do skleníku kolem 15. března. Paprika vyžaduje dlouhou vegetační dobu, a proto vyséváme semena již kolem 1. února a do skleníku přenášíme sazenice po 15. květnu. Rajčata vyséváme kolem 15. března a do skleníku vysazujeme po 15. květnu. Okurky vyséváme asi 15. dubna a do skleníku po 15. květnu. Aby nám salát a kedluben nenarostl do konzumní velikosti najednou, vyséváme semena alespoň dvakrát po čtrnácti dnech.
Často se stává, že sazenice rajčat, paprik a okurek nám za oknem rychle rostou a vytahují. Je to způsobeno vyšší teplotou a nedostatkem světla. Pokud máme skleník v blízkosti bytu, vyplatí se květináče s rostlinkami na den odnášet do skleníku, kde je můžeme nechat i přes noc, pokud noční teplota neklesne pod +6 °C. V opačném případě rostlinky opět přeneseme na noc do bytu. Sazenice jsou pak silné a tolik nevyta-hují.
V současné době je k dostání velké množství odrůd semen zeleniny a zahrádkář se těžko orientuje v tom, co je dobré, zvláště pro naše klimatické podmínky. Abychom předešli zklamání, měli bychom se držet svých osvědčených odrůd a jistě nebude na závadu, když v menším množství zakoupíme i některé novinky na odzkoušení.

Odrůdy a druhy pro pěstování ve skleníku:

• salát: LIBAB, SAFÍR, SMARAGD;
• brukev raná: MORAVIA, OLMIA, LIBOCHOVICKÁ, AZUR (modrá);
• kapusta hlávková raná: RAKETA, PŘEDZVĚST;
• květák raný: EXPRES;
• rajče tyčkové: BONZET, STUPICKÉ, TORNÁDO, DOMINO;
• paprika: DORA , PCR, JUBILA, CITRINA, MORAVA;
• okurky: SALADIN , SANDRA, MARTA .

Mnozí zahrádkáři budou mít určitě dobré zkušenosti i s jinými odrůdami a druhy zeleniny, které pěstují ve skleníku. Uvítáme, když nám do redakce napíšete svoje zkušenosti a názory. Dobré nápady rádi otiskneme.
Předpěstování sadby pro skleník vyžaduje hodně práce, pravidelnou zálivku, hnojení, likvidaci škůdců a ve skleníku pak vyvazování, zaštipování a hlavně častou zálivku.
Přesto se nám tato práce vyplatí, protože si vypěstujeme vlastní zeleninu.

Technická poznámka:

Nestačí-li parapet na umístění květináče, osvědčilo se připevnění prkna do poloviční výše okna, takže si vytvoříme pomocný parapet. Prkno drží dva drátěné závěsy, které snadno můžeme demontovat a uskladnit pro příští rok.

zdroj: časopis zahrádkář 1/96