O pěstování okurek

Místo pěstování okurek:

• Volná půda, pařeniště, nízký fóliový kryt, fóliový tunel, fóli-ovník nebo skleník.
• Půda spíše kyprá, propustná a zá-hřevná s vysokým obsahem humusu a živin. Vhodná půdní reakce (pH) kolem 6.

Typy – Nakládačky, salátovky polní i k rychlení a hadovky skleníkové.

Doporučené odrůdy na pěstování okurek:

• Pěstovat okurky zásadně odolnější hybridní odrůdy k plísni.
• Používat raději inkrusto-vané osivo, které lépe odolává chladu.
• Nakládačky např. z tuzemských: Regina F1, Nora F1, Hana F1, Korona F1. Zahraniční: Minerva F1, Santana F1.
• Salátovky polní i k rychlení např. z tuzemských: Linda F1, Perseus F1. Zahraniční: HighMarklIFI.
• Hadovky např. z tuzemských: Marta F1. Zahraniční: Saladin F1, Sandra F1.

PŘEDPĚSTOVÁNÍ SADBY

• Naklíčení semen ve vlhké buničité vatě nebo papíru, které nesmí zaschnout, při teplo-tě 25 °C. Klíčky nesmí přerůst, jen povylézt.
• Naklíčená semena vyšít naplocho do truhlíků na vrstvu asi 3 – 4 cm hrnkovací provlh-lé zeminy a přesypat zeminou asi 1,5 cm. Optimální teplota prostředí při klíčeni 25 °C. K lepšímu udržení vlhkosti překrýt zeminu fólií nebo sklem a umožnit částečné větrání. Jakmile začnou rostlinky vzcházet, kryt odstranit, zajistit dostatek světla, teplotu snížit na 22 °C a v noci ještě o 3 °C méně.
• Po plném rozvinutí dě-ložních listů rostliny přesadit do kelímků o průměru asi 6 cm u nakládaček a 10 – 12 cm u salátovek. Denní teplota do přijmutí 23 °C, pak 20 °C a v noci ještě o 3 °C méně. V bytě v noci jen 15 °C. Kořenící prostředí se musí udržovat vlhké, ne však přemokře-né. Rostliny mají růst plynule bez přerušení růstu. U nakládaček to trvá 2-3 týdny, u salátovek 3-4 týdny. Rostliny musí mít mezi sebou dostatek prostoru a světla.
• Předpěstovaná nakládačka má mít 2-3 pravé listy, sa-látovka 3-4 listy, hadovky 25 cm se 4 – 6 listy, sazenice nemají být vytáhlé.
• Při nakupované sadbě dbát na to, aby listy nebyly nažloutlé a kořenový systém nebyl nahnědlý.

VÝSADBA OKUREK

• Naprosto nevhodné je „trhání“ sadby z hrnkového vý-evu.
• Předpěstovanou sadbu vysazovat jakmile je kořenový bal prorostlý kořínky po celém bočním povrchu. Tento stav trvá jen asi 5 dní, pak kořínky hnědnou a růst po vysazení se výrazně zpozdí.
• Při vyklápění sazenic z kelímků nemá být zemina v kelímku mokrá, aby bal držel pohromadě a kořínky se nepřetrhly.
• Kořenový bal se vsadí do vyhrábnutých důlků, do úrovně okolní půdy a zemina se bočně přitlačí.
• Spon: u nakládaček 30 cm v řadě a 90 cm mezi řadami, u salátovek 35 cm v řadě a 100 cm mezi řadami – v pařeništi se pod jedno okno sází 1 – 2 sazenice,u hadovek ve skleníku 45 – 50 cm v řadě a 60 cm od boční stěny.
• Půda při výsadbě má být prohřátá a vlhká.
• Zasazené rostliny se zalijí vodou teplou asi 20 °C v okolí kořenového bálu, ne přímo ke krčkům.

TERMÍNY VÝSADBY OKUREK

• Doporučuje se časná výsadba, jako preventivní opatření proti pozdějšímu nebezpečí napadení plísní okurkovou.
• Nakládačky v polovině května, počátek sklizně koncem června.
• Salátovky počátkem května při tepelné ochraně nebo v pařeništi i dříve. Počátek sklizně je pozdější než u nakládaček.
• Hadovky do nevytápěného fóliovníku nebo skleníku počátkem května, sklizeň začíná od poloviny června.
• Doporučované časné termíny výsadby přizpůsobit možnostem tepelné ochrany v případě náhlého poklesu teplot, zvláště v noci.

OCHRANA PŘI POKLESU TEPLOT

• Nachladlá rostlina ztrácí barvu, vadne, někdy i hyne. Minimálně se opozdí v dalším růstu.
• K zateplení se používá: lehká průsvitná netkaná
  textilie, kterou není třeba přes den odstraňovat, nízké odklápěcí fóliové kryty, nízké fóliové tunely, papírové – za sucha velmi dobře tepelně izolující -přehozy nebo krátkodobě i přehozená nasekaná tráva.
• Při nízkých teplotách je třeba proti chladu chránit i sazenice ve studeném pařeništi, fóliovníku i nevytápěném skleníku z vnějšku nebo také uvnitř.
• Ú fóliovníku a skleníku je vhodné akumulovat denní teplo v nádržích s vodou, umístěných uvnitř, které v noci zase teplo vydávají.
• Kryty se musí větrat, aby rostliny oschly, umožnil se přístup včelám a snížil se vliv stoupající teploty při oslunění.

VERTIKO-SYSTÉM

• Proti plísni okurkové omezit dlouhodobou vlhkost listů, tzn. větrat kryty a nemáčet listy při zálivce. Z těchto důvodů je výhodné vést rostliny „do výšky“ na tyče, dráty, rošty, sítě apod.

MULČOVÁNÍ

• Provádí se černou fólií nebo vhodnou rostlinnou řezán kou.
• Udržuje vyšší teplotu půdy, vlhkost a zabraňuje růstu plevelů.

ZÁLIVKA

• Okurky vyžadují dostatek vláhy, ne však přemokření.
• Zalévat méně často, ale důkladněji tak, aby vláha prosákla 10 – 20 cm do hloubky.
• Teplota vody má odpovídat teplotě půdy, nemá být nižší.
• Nezalévat ke krčkům rostlin, podporovalo by se vytváření půdních houbových chorob, nebezpečných zvláště u hadovek.
• Množství vody volit podle stáří rostliny, vývinu plodů i počasí v průběhu růstu.
• Nekropit zbytečně listy, lepší je zavlažovat podmokem.

OKOPÁVKA

• Okopávat jen mělce, aby se nepoškodily kořeny, rozložené nízko pod povrchem.

PŘIHNOJOVÁNÍ OKUREK

• Když začnou okurky kvést a hadovky nasazovat první plody, je vhodné je přihnojit ledkem, stačí asi 0,2 – 0,25 kg na 10 m2.
• Granulovaná hnojiva, jako NPK, CERERIT apod. je lépe používat ve formě roztoku, aby působila rychleji.
• Přihnojit je také možno vykvašeným ředěným drůbežím trusem.
• Rychlou výživu lze rostlinám také dodat postřikem na list přípravky Hermavit, Vegaflor, Cucumin v doporučených koncentracích. Postřik se může po týdnu opakovat.
• U hadovek se doporučuje zálivkové přihnojení opakovat za 4-6 týdnů.
• Po půdním přihnojení vždy rostliny zalít.

PŘIHRNOVÁNÍ

• Zvláště u hadovek se doporučuje v průběhu sklizně přihrnovat zeminu k rostlinám, aby povrchové kořínky, vyrážející z krčků, posílily příjem živin.

VYVAŽOVÁNI HADOVEK

• Hadovky lze vyvažovat na tyče, dráty, rošty, sítě apod.
• Rychlý a pohodlný způsob je provlékání narůstající rostliny do ok dvojitého silonového provázku, upevněného na drátu pod střechou skleníku a volně splývajícího k zemi nad rostlinou. Oka se předem vytvoří uzly ve vzdálenostech 20 cm po celé délce dvojitého provázku.

VYŠTIPOVÁNÍ HADOVEK

• V raném stadiu růstu se šetrným způsobem odstraní všechny nasazované plody i výhony do výše 25 cm.
• Dále se vyštipují všechny sekundární výhony, vytvářející se v paždích listů.
• Dosáhne-li rostlina téměř střechy, zaštípne se její vrchol a přes upevňovací drát se nechají volně dorůst dva poslední boční výhony, na kterých pak dorůstají plody.

PĚSTOVÁNÍ OKUREK VE FÓLIOVNIKU A SKLENÍKU

• Okurky a zvláště hadovky vyžadují málo kolísavé teploty, vyrovnanou relativní vlhkost kolem 70 %.
• Při vysokých vnějších teplotách se musí větrat a přistínit.

CHOROBY

• Plíseň okurková, padlí a vadnutí jsou nejdůležitější, virové choroby se při dobré agrotechnice nevyskytují.

ŠKŮDCI

• Svilušky, molice a mšice.

CHEMICKÁ OCHRANA OKUREK

• Při dobré agrotechnice se lze chemické ochraně většinou vyhnout.
• Při signalizovaném ohrožení porostů plísní okurkovou se používají přípravky Kuprikol 50, Novozir MN-80, Curzate K nebo Aliette v doporučených koncentracích s dodržením předepsaných ochranných lhůt.
• Proti škůdcům, zvláště ve fóliovnících a ve sklenících lze použít Morestan, Actellic 50 EC, Mitac 20 EC, Pirimor, eventuálně další nové přípravky.
• U hadovek se k omezení vadnutí a k prodloužení plodnosti doporučuje zálivka ke kořenům roztokem přípravku Polyversum.

SKLIZEŇ

• Nakládačky v produkčním období se sklízejí každý druhý den. Nemají se nechat přerůst, neboť pak rostlina přestane nasazovat další plody. Skladovat je lze při teplotě kolem 15 °C, ne v ledničce, a to jen 2 – 3 dny, pak vadnou.
• Salátovky polní i k rychlení se sklízejí jednou až dvakrát týdně, skladovat se dají při teplotě 15 °C až 12 dní.
• Hadovky se sklízejí jednou až dvakrát týdně nebo průběžně podle nároků na velikost. Jemná slupka ovlivňuje jejich skladovatelnost, která je oproti ostatním odrůdám salá-tovek kratší.

REKULTIVACE PŮDY

• Okurky nelze opakovaně pěstovat ve stejné půdě, protože její spolehlivá dezinfekce je prakticky neproveditelná. Nejspolehlivější je vybrat jiné stanoviště, nebo ve skleníku vyměnit zeminu až do kořenící hloubky.
• Částečným kompromisem ve skleníku může být opakovaná výměna zeminy v šíři odplozeného pruhu asi 40 cm do hloubky 30 cm za zeminu při bočních stěnách skleníku z jeho prostřední části. Je také dobré půdu doplnit kompostem nebo hnojem, v září zasít plodinu na „zelené hnojení“ a vzrostlou ji zarýt.
• Určité dezinfekce půdy se také dosáhne rozhozením a zapravením dusíkatého vápna 0,5 kg na 10 m2 v před zimním období.
• Dezinfikovat se má i vnitřní prostor skleníku po sklizni vysířením.
• V časném jarním období lze do takto upravené půdy ve skleníku vysázet salát a po jeho sklizni teprve okurky.

zdroj: časopis zahrádkář