Tvarování révy vinné
Lianovitý růst révy vinné můžeme velmi dobře využít k pokrytí různých konstrukcí při stěnách, kolem chodníků a cest, besídek, živých plotů a pod. Vhodně volené kordonové vedení se střídavou výškou etáží působí nejen dekorativně, ale přináší i užitek z úrody hroznů.
Opěrné konstrukce proto poslouží nejen k rozvádění starého dřeva (ramen), ale i k přichycování a vyvazování letorostů. Musí však být postaveny včas. Někdy i před výsadbou révových sazenic. Nejpozději ve druhém roce po výsadbě. Jejich zhotovení a postavení je závislé na způsobu tvarování keřů.
Nejjednodušší opěrou jsou impregnované tyčky (kolíky) z tvrdého dřeva o délce 180 -200 cm a síle 4 – 5 cm. V poslední době bývají nahrazovány železnými tyčemi o průměru 8 mm. Jsou potřebné již při výsadbě a v prvních letech po ní, aby k nim mohly být přivazovány letorosty a později kmínky, zejména svislých kordonů.
Výhodnější jsou drátěnkové konstrukce. Umožňují pěstování větších tvarů keřů, lepší rozložení nadzemních orgánů včetně letorostů, k nimž má snadnější přístup vzduch a sluneční paprsky a tím je usnadněna jejich ochrana proti škůdcům.
U stěn stavíme opěrné konstrukce z latí, profilovaného železa nebo železných trubek a přes ně napínáme dráty. Na záhonech a menších parcelách používáme dřevěné a železobetonové sloupky nebo železné roury s patřičným zakotvením.
Jednoduché, ale méně účelové je připevnění latí skobami ve svislé poloze ke stěně, na vzdálenost asi 5 m od sebe. Přes latě napneme ve vodorovné poloze dráty. První drát žený plastem. Nosné dráty o síle 3,5 – 3,8 mm a dvojdrátí 2,2 -2,4 mm. U dřevěných konstrukcí pro pergoly a podobné tvary keřů přišroubujeme základní nosné sloupky nad zemí k železným profilům vyčnívajícím ze zabetonovaných patek, čímž prodloužíme jejich životnost. Na kostru vyšších a rozsáhlejších opěrných 50 cm od země a další po 30 – 40 cm nad sebou. Nebo můžeme do zdi zabetonovat ploché železo s vyvrtanými otvory pro dráty tak, aby vyčnívalo 50 cm ze zdi. V prvním od povrchu půdy vyvrtáme jeden otvor a v dalších výš postavených po dvou otvorech vzdálených 6 – 8 cm od sebe, které slouží pro dvojdrátí, jímž prostrkáváme letorosty. Protože požadujeme, aby opěry vydržely na stanovišti po celou dobu života keřů, musíme používat takový materiál k jejich zhotovení, který by skýtal záruku splnění tohoto předpokladu. Proto také pro základní nosné sloupky konstrukcí používáme takovou sílu profilu, aby unesla váhu úrody a pnutí drátů. Okrajové sloupky zabetonujeme, případně zakotvíme. Zásadně používáme pozinkovaný drát nebo ještě lépe potakonstrukcí používáme zejména železný materiál a chráníme ho různými nátěry proti korozi.
Druhy opěrných konstrukcí
Při běžných způsobech vedení na menších parcelách nebo v jednořádkové výsadbě jsou vhodné unifikované opěrné konstrukce. Ty se dělí na:
- nízké – pro nízké tvary, kordony a palmety;
- střední – pro rýnsko – hessenské vedení, vodorovné a šikmé kordony, dvouramenné palmety;
- vysoké – Moserovo vedení, Sylvoz, srdcový tvar a pod;
Stavíme opěrné konstrukcí
Nízké drátěnky (opěry) obvykle stavíme z dřevěných impregnovaných sloupků 8 x 8 cm, železobetonových sloupků nebo železných trubek. Jejich výška nad zemí je do 140 cm. Okrajové sloupky jsou zapuštěné do půdy 50 cm. Pokud nemají vzpěry, jsou zakotvené většími kameny, betonovou kostrou nebo speciální železnou kotvou.
Kotevní drát obtáčíme kolem kotvy a druhý konec připevníme v horní části sloupku. Drát potom stáčením napneme. Okrajové sloupky, které kotvíme, stavíme mírně šikmo odkloněné od směru napínání drátů. Nosný drát natáhneme 40 – 50 cm nad zemí a nad ním tři dvojdrátí po 30 cm nad sebou. Jako řadové sloupky mohou sloužit silnější tyčky. Do dřevěných sloupků jsou dráty přichycovány skobami nebo hřebíky ve tvaru „U“. Na železné trubky navaříme očka, kterými drát protáhneme. Pro střední a vysoké vedení jsou nejvíce používány železobetonové sloupky průmyslově vyráběné. Délka okrajových i řadových sloupků středního vedení je 220 cm, vzpěry 160 cm a síla 8×8 cm. Pro vysoké vedení jsou vyráběny univerzální sloupky s délkou okrajových i řadových 270 cm a vzpěrami 230 cm. Do půdy se zapouštějí 60 -80 cm. Sloupky mají v různých výškách otvory pro dráty. Řadové (vnitřní) sloupky stavíme ve vzdálenosti 5 -6 m od sebe. Je dobré okrajové sloupky i vzpěry zabetonovat. U středního vedení nosný drát vedeme 70 cm nad zemí a nad ním troje dvojdrátí po 30 cm nad sebou. Pro vysoké vedení je nosný drát ve výšce 120 cm a dvě dvojdrátí po 35 cm nad sebou. Dráty protahujeme otvory ve sloupcích a pro dvojdrátí si připravíme vlásenky ze silnějšího drátu, který vsuneme do otvorů řadových sloupků a ukončíme očky, jimiž dráty protáhneme. Výhodné je konce drátů opatřit krátkými řetízky a otvory okrajových sloupků provléct háčky, na něž dráty po napnutí připevníme. Když se dráty v pozdějších letech uvolní, odpadne nebezpečí jejich poškození při napínání, protože na háčku jen o několik ok posuneme řetízek. Jakékoliv sloupky musí být v zemi řádně upevněny kameny, udusanou hlínou, betonem, aby se nevyvrátily.
Vzhledem k tomu, že se na zahrádkách setkáváme s celou řadou modifikací různých způsobů vedení, musíme si pro ně opěrné konstrukce většinou sami upravit a vyrobit.
zdroj: časopis zahrádkář 12/97
