Maliny mají jemnou, vysoce aromatickou chuť a vůni, jsou lehce stravitelné. Používají se pro přímý konzum, i do džemů, kompotů apod.. Velký význam mají také maliny pro včelařství, protože se vyznačují dlouhou dobou květu a za příznivého počasí silně medují.
Pěstování maliníku je možné ve většině našich oblastí. Nejvhodnější jsou půdy lehčí až středně těžké, propustné a dobře zásobené živinami s mírně kyselou reakcí půdy (pH 5,6-6,5). Nejlépe se mu daří na slunném stanovišti, zastínění není vhodné. Půda by měla být dostatečně vlhká s hladinou spodní vody do 0,80 m pod povrchem. Těžké a přemokřené půdy nejsou vhodné. Doba kvetení u maliníku je dlouhá (20-25 dní) a pozdnější, proto květy málokdy zmrznou a sklizeň je vždy dostatečná. Plodonosné větvičky kvetou nejdříve v horní části a teprve potom na spodní. Tím se prodlužuje doba květu a zrání plodů.
Botanicky patří maliník do čeledi Rosaceae (růžovíté). Jedná se o víceletou keřovitou rostlinu, která může být na stanovišti 10 až 12 let
Protože se jedná o víceletou kulturu, musíme věnovat velkou pozornost přípravě půdy a zbavit ji vytrvalých plevelů. Při podzimním rytí nebo orbě zapravujeme hnůj nebo kompost, aby byla půda dobře zásobena humusem. Průmyslovými hnojivy přihnojujeme brzy na jaře. Během vegetace udržujeme půdu v kyprém stavu okopávkou. Pozornost věnujeme vytrvalým plevelům, které odstraňujeme i s kořeny. Vzhledem ke svému původu je maliník náročný na dostatek vláhy, zvlášť během intenzivního růstu letorostů, nasazování a dozrávání plodů. Proto je závlaha během vegetace běžným opatřením příznivě působícím na růst a velikost úrody u maliníku. Vytvořené kořenové výhony ve druhém roce po odplození odumírají a nové letorosty vyrůstají ze spících pupenů na kořenech i na kořenovém krčku. Po sklizni odstraňujeme staré odplozené výhony, které jsou suché. Odstranění těchto výhonů je i účinným ochranným opatřením např. proti houbovým chorobám a některým škůdcům. Osvědčilo se také přihrnování rostlin na podzim. Maliník je odolný mrazu až do -25 °C.
Pěstování maliníku
Maliník můžeme pěstovat různými způsoby. Podle velikosti prostoru pro pěstování můžeme sázet rostliny v osamocených keřích nebo jednořadově, např. kolem plotů. Při pásové výsadbě sázíme rostliny v páse 0,5-1 m s tím, že se postupným odnožováním v řadách vytvoří souvislý pás. Pro pěstování bez opory jsou vhodné odrůdy se vzpřímeným růstem, např. Bulharský rubín. Možné je i pěstování u kůlů umístěných mezi keři, kterým ponecháme asi 6 výhonů. Výhony vyvazujeme mezi sousední kůly. Při výsadbě většího množství sázíme do řad vzdálených od sebe cca 2 m a v řadách na vzdálenost 0,4-0,6 m. S ohledem na vylamování a poléhání plodících výhonů dáváme přednost pěstování na drátěnce. Doporučit lze uspořádání drátěnky do tvaru písmene V s šikmým vyvazováním plodících výhonů k drátům. Výhodou je, že výhony mají dostatek slunce po celý den a mohou se dobře vyvíjet. Maliník vysazujeme na podzim i brzo na jaře (nezbytná je opakovaná zálivka). Kořeny zkracujeme a rostliny sázíme hlouběji, než byly na původním stanovišti. V jarním období seřízneme vysazené rostliny na výšku asi 0,4 m.
Porost maliníku na drátěnce
Pro výsadbu doporučujeme odrůdy zapsané v Listině povolených odrůd. U tržních odrůd dříve povolených, např. Bulharský rubín a švýcarská odrůda Zeva II., je nezbytné pěstování na drátěnce.
Řez maliníku
Maliny rodí na jednoletých výhonech. Každoročně je nezbytné maliník řezat a odstraňovat suché a přebytečné výhony, které zahušťují porost. Na 1 bm se nechává 8-10 dobře vyvinutých výhonů. Ponechané jednoleté výhony v zimě nebo na jaře zkracujeme asi o 1/4 délky (na výšku cca 1,50 m) podle vzrůstnosti odrůdy. Výhony tím zesílí a zpevní se. V létě odstraňujeme hned posklizni odplozené výhony, aby zbytečně nezahušťovaly výsadbu. Důležitý je tento řez u dvakrát rodících odrůd, které potřebují více světla, aby do konce vegetace dobře vyzrály.
Vzhledem k tomu, že maliny jsou bohaté na řadu výživných látek a jejich využití je široké, doporučujeme další rozšiřování tohoto druhu na našich zahrádkách.
