Ovocné Mučenky – Maracuja

Mučenky

Mučenky jsou u nás známé jako rostliny okrasné květem. Jsou to však také rostliny ovocné a jejich plody patří k nejchutnějším. Prodávají se pod obchodním názvem „Maracuja“. Mučenek je známo víc než tři sta druhů, z nichž asi čtyřicet má jedlé plody.

Passiflora edulis

Mučenka jedlá patří k nejčasněji pěstovaným. Je to tropická stále zelená liana, která dorůstá do značné délky. Semenáče mají listy do výše asi 40 cm nedělené. V této výšce se začínají tvořit listy hluboce trojlaločné. Kvete druhým rokem 5 až 6 cm širokými květy, které jsou částečně cizosprašné. Vlastním pylem se těžko opylují. Po opylení se rychle vyvíjí plod 6×4 cm velký, oválného tvaru. Dozrává za dva až tři měsíce po odkvětu. Povrch plodu je hladký, purpurově fialový. Uvnitř je množství semen obalených sladkým arilem. šťáva z arilu je silně aromatická a velmi chutná. Obsahuje množství provitaminu A, riboflavinu, niacinu a vitaminu C. Plody po dozrání padají na zem. Nejlépe roste při teplotě 18 až 20 °C. Nesnáší delší pokles teploty pod +12 °C. V tropech se pěstuje na drátěnkách jako réva vinná.

Passífiora edulis

Plody mučenky (Passífiora edulis)

Passífiora edulis f. flavicarpa

Má žluté plody, které jsou dvakrát větší, mají méně kyselin, méně aromatických látek a jsou náročnější na teplotu. Pěstují se v nížinách tropů, kde dávají vysoké výnosy. Jejich pěstování u nás je náročné, nejlépe rostou při teplotě 25 °C a pokud rostlina nemá dostatek světla, nekvete. Daří se jí v tropických sklenících a všude, kde je hodně světla a teplota neklesá dlouhodobě pod+18°C.

Plod mučenky (Passífiora alata)

Plod mučenky (Passífiora alata)

Passífiora edulis f. vitifolia

Je prozatímní název mučenky, kterou jsem pěstoval deset let. Nejdříve pod názvem P. edulis, pak pod názvem P. vitifolia. Ani jeden název není správný. Je to zřejmě přírodní hybrid nebo mutace P. edulis, od níž se liší především tvarem plodů, které nejsou oválné, ale trojboké. Listy jsou větší, více vykrojené a jsou „drsnější“.

Je velmi chladuvzdomá. Ve skleníku přežívala zimu při teplotě +5 °C a ani krátkodobý pokles teploty na nulu jí neublížil. Velmi cenná je její samosprašnost. Na utvoření plodu stačí jeden květ. Jediná rostlina mně dávala 50 až 60 plodů ročně. V příznivých podmínkách kvete ještě v září a tyto plody dozrávají v listopadu. Tuto rostlinu je také možné pěstovat tak, že ji v květnu vysadíme i s květináčem do volné půdy v zahradě a před příchodem prvních mrazíků ji zase vyryjeme a dáme do světlé, bezmrazé místnosti. Takto pěstované rostliny kvetou v červenci a plody dozrávají v říjnu.

Passífiora alata

Kvetoucí Passífiora alata

Nejzajímavější na této formě je, že plodí dva druhy plodů. Jedny jsou fialové, stejně chutné jako P. edulis, druhé žlutozelené, které mají méně cukru a více kyselin. Rostliny vzrostlé ze semen žlutozeleného plodu tvořily plody obojího druhu a rostliny vzrostlé ze semen fialového plodu dávaly jen fialové plody.
Tato forma je vhodná pro pěstování v citrusových sklenících, zimních zahradách, verandách a všude, kde je dostatek světla a kde nemrzne. Nesnáší, stejně jako jiné mučenky, hluboký řez. Prostřihává se po sklizni plodů. Na jaře sestřižená mučenka kvete až na podzim.

Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:

1 bod2 body3 body4 body5 bodů (1 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Webové stránky vseoyahrade.eu používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací zde.

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close