Listopad na zahradě

V listopade pokračujeme ve výsadbě ovocných stromků a k jarní výsadbě vykopeme jámy o průměru nejméně jeden metr a aspoň šedesát centimetrů hluboké. Zem, kterou necháme vedle jámy promrznout, je dobré smíchat s mletým vápnem, pokud jsou místní půdy chudé na vápník.

– Okolo stromů zkypříme povrch půdy až za okap koruny, kde je nejvíc vyživovacích kořínků.

– Kůru (borku) zbavíme škrabkou nebo ocelovým kartáčem odumřelých částí, mechů a lišejníků. Tyto nečistoty seškrabujeme na podloženou plachtu nebo igelit a spálíme je, abychom zničili přezimující škůdce.

– Kde máme možnost, využijeme k vápnění stromů cukrovarských kalů.

– Stromy přihnojujeme dobrým vyzrálým kompostem.

– Ošetřené stromy už můžeme zbavovat škůdců zimním postřikem.

– Pokud jsme udělali částečný průklest, odstraníme uřezané větve z blízkosti stromů, neboje rozložíme kolem kmínků mladých stromků, abychom je uchránili od případného ohryzu zvěří. Pokud toto nebezpečí nehrozí, větve rozřežeme a spálíme.
– Lískové keře zmladíme vyřezáním starého dřeva a půdu kolem nich zkypříme a pohnojíme.
– Poprvé“ prohlížíme uložené ovoce a poškozené odstraníme.
– Mezi trsy jahod dáme drobnou zetlelou mrvu.
Kořeny sklizených košťálovin spálíme, listy dáme na kompost, prosypeme vápenným prachem a přikryjeme zeminou.

– Máme-li sklizenou zeleninu řádně uloženou, vyčistíme celou zahradu a hlavně likvidujeme plevely.

– Při hnojení zelinářské zahrady musíme dodržovat agrotechnické zásady, takže nezarýváme hnůj tam, kde chceme pěstovat cibuli, ale tam, kde budeme vysazovat košťáloviny, kterým také prospívá převrstvení půdy a vápnění, pokud nehnojíme hnojem, ze kterého pak vápník uvolňuje rostlinám nejvíc prospívající čpavkový dusík.

– Celer má rád hlavně komposty, starý zetlelý hnůj a vápnění. Nejvíc mu prospívá stará rozdrcená omítka.
– Čerstvý hnůj nemá ráda také mrkev a petržel, stejně jako černý kořen, ředkev, ředkvička a salátová řepa. Značné dávky hnoje vyhovují nejen košťálovi-nám, ale také chřestu, špenátu, reveni, póru a salátu. Nedostatek hnoje nahrazujeme kompostem.

– Pod okurky hnojíme nyní polozetlelým hnojem, nebo na jaře kompostem.

– K přímému hnojení zásadně nepoužíváme fekálie, včetně močůvky z nich, neboť rostlinám škodí vysokým obsahem chlóru, nehledě k estetické stránce věci. Obojí patří do kompostu, kde se fekálie promění v humus a škodlivý chlór z nich vyprchá.

– Zeleninu ukládáme do sklepů, krechtů, jam nebo pařenišť. Musíme ji ale nejdřív pečlivě vytřídit, to znamená, že vybíráme pouze jedince, kteří jsou prvotřídní po všech stránkách a nejsou napadeni chorobami nebo škůdci.
– Kořenovinám odstraníme listy, ale tak, aby vždy zůstal vegetační vrchol (srdíčko). Také košťáloviny zbavíme vnějších listů, které už jsou přestárlé a stejně by brzo odumřely.

– Skládkové prostory musíme vyčistit a důkladně vydezinfkovat. V uzavřených prostorách zapálíme po vyčištění simé svíčky nebo knoty. Uvolněný kysličník siřičitý zničí všechny živé organizmy a často i jejich zárodky.– Kořenovou zeleninu je nejlépe ukládat do čistého sterilovaného říčního písku. Stačí, když jej důkladně propereme, popřípadě propaříme. Zeleninu ukládáme do pískových záhonů nebo do růvků různých rozměrů.
– Košťáloviny, pór, čínské zelí a endivii vyrýváme i s kořenovými bály. Ve skládce pak stavíme rostliny vedle sebe a prosypáváme jim kořeny zahradní zeminou nebo kompostem, popřípadě zeminou pařeništní.

– Ve skládce nemají nikdy vystupovat teploty nad 7 °C. Pak dochází k rašení uložených zelenin a ke ztrátě jejich jakosti.
– Kdykoliv se dostaví obleva, skládku vydatně větráme.
– Menší množství kořenovin můžeme úspěšně přechovávat v bednách, do kterých klademe jeden kořen vedle druhého a prosypáváme mírně vlhkou ra-šelinou nebo zavlhlými dřevěnými pilinami.

– Pro domácí potřebu zasadíme do květináčů několik trsů pažitky nebo kořenové petržele a květináče postavíme v kuchyni na okno. Část jich dáme do sklepa. Když v teple vyroste první nať, odřežeme ji, vysílené rostliny odneseme do sklepa a odtud další rostliny přeneseme do tepla.
Spadané listí shrabeme i v okrasné zahradě. Pokud ho neupotřebíme k zakrývání růží nebo jiných rostlin, zaryjeme je do skupiny křovin nebo promísené s trochou vápna dáme na kompost.

lék na suchý kašel https://platforma-reset.cz/subutex-obecne-informace/ léčba popálenin

– Svěží listí a různé zbytky rostlin nepřidáváme do staršího kompostu, ale založíme kompost nový.

– Trávník ještě sežneme, aby v zimě nezahníval. Je-li špatný, zaplevelený nebo jsou v něm prázdné plochy, zryjeme ho. Drny zaklápíme dolů, abychom na povrchu měli kyprou zem, kterou současně zbavujeme plevelů, hlavně oddenkových. Povrch půdy v zimě polijeme močůvkou, pokud je pro nás dosažitelná. V těžší půdě je dobré zarýt popel z dříví. Půdu necháme do jara v takzvané hrubé brázdě, to znamená, že hroudy při rytí nerozbíjíme. Travní semeno lépe klíčí v dobře uleželé půdě. Proto půdu zrytou na podzim na jaře nepřerýváme, pouze její povrch nakypříme kopáčem a urovnáme hráběmi.

– Pokračujeme ve výsadbě okrasných stromů a keřů, kromě těch, které jsou choulostivé na mráz, jako je magnólie, klematis, vistárie, křovité pivoňky a jiné.

– Pro okrasné dřeviny musíme pečlivě připravit jámy, hlavně zlepšit spodinu. – Skupiny křovin obryjeme a u soliter (samostatně vysazených jedinců) upravíme mísy. Současně odstraňujeme plevel, zvláště oddenkový, který často prorůstá mezi kořeny dřevin (pýr, bršlice).

– Silným sestřihnutím zmlazujeme živé ploty a neúhledné keře a při obrývání je hned přihnojíme. – Pnoucí dřeviny sestřihneme a kde je třeba vyvážeme ke kostře nebo laťoví, které rovněž dáme do pořádku. Také tyto dřeviny při rytí přihnojujeme.

– Kromě zmlazování, dosahujeme řezem také úhlednějšího tvaru u akátů, lip, topolů, vrb a jiných. Řez dobře snáší také javor, habr, hloh, buk, dřezovec, olše, platan, liriodendron, magnólie, okrasné slivoně, jilmy aj. Spatně snáší řez například kaštan, ořešák, jasan, bříza, dub aj.

– Stromkové růže odlistíme úplně, ostříháme poupata a nevyzrálé vrcholky ohneme k zemi a upevníme, neboť za mrazu je ohýbat nesmíme. Po prvním mrazíku je zakryjeme. Růže se silnými nebo chatrnými kmínky, které by se při ohýbání zlomily zakryjeme na stojato. Nejdřív k růži zatlučeme silnější kolík. K zakrytí si připravíme chvojí, lesní hrabanku, listí nebo pytlovinu. Dobré je položit na zákrov střechovitě upravený dehtový papír, tenké linoleum, igelit apod., aby k růžím nepronikalo vlhko. Chyba je, zakrývat růže předčasně, zvlášť na mokrou půdu nebo mokrými krycími hmotami.

– Trvalky zbavíme všech odkvetlých částí, lehce je proryjeme a přihnojíme zetlelým hnojem nebo kompostem. Choulostivé trvalky přikryjeme listím nebo rašelinou.

– Čerstvě vysázené cibule a hlízy květin přikryjeme listím nebo slamnatým hnojem.

Ze zahrady přeneseme před příchodem mrazů všechny pokojové květiny (oleandry, aukuby, fikusy aj.) a umístíme je ve světlé a chladné místnosti. Většina rostlin prodělává vegetační klid, proto postupně omezujeme zálivku. To se netýká například asparagusu, protože po přeschnutí žloutne a shazuje jehličí.

– Z pelargónií odstraňujeme žloutnoucí listy.

– U chryzantém kvetoucích v květináči vydrží květ déle, přeneseme-li je do chladné místnosti.

– Mateční rostliny odkvetlých
chryzantém je nutno přezimovat v chladu a velmi málo zalévat.

– Stále zelené rostliny lehce omýváme v dopoledních hodinách odraženou vodou. Odstraňujeme tím z listů prach a zabraňujeme výskytu mšic a jiných škůdců.

– Rostliny, které přezimují v chladu, přenášíme do světlé, chladné ale bezmrazé místnosti. Pokud je v ní dlažba, dáme pod ně prkno.
– U rychlených cibulovin čekáme, až prokoření květináč. Do té doby je necháme v chladnu a temnu.

– Květiny k rychlení, založené venku v zemi v květináči, například fialky, pomněnky a jiné, přenášíme do bytu až když je přejdou první mrazíky.
– Při větrání chráníme květy před průvanem a studeným vzduchem.

zdroj: časopis zahrádkář