Leden na zahradě

Ovocná zahrada v lednu

V ovocné zahrádce kontrolujeme stav oplocení, popřípadě opravujeme chrániče na kmenech stromů, abychom zabránili poškození zvěří. Jde-li o nízkokmeny, natřeme základy větví nad chráničem re-pelentním přípravkem (například Nivus, Morsuvin). V případě okusu zajíci, divokými králíky nebo srnčí zvěří zahladíme rány ostrým nožem a ošetříme je stromovým balzámem nebo štěpařským voskem. Osvědčilo se rovněž obalení takto postižených míst gumovými pásy, pod nimiž se rány dobře hojí.
Relativně teplé slunné dny využíváme k odběru roubů ze zdravých stromů vybrané odrůdy.Rouby se označí jmenovkou. Na zmrzlé dřevo nesaháme v žádném případě holou rukou. Nově uznané odrůdy nesháníme po sousedech, ale přes zahrádkářské organizace, přímo od šlechtitelů nebo určených množitelských závodů.
Sbíráme a likvidujeme mumifikované plody, odstraňujeme mrtvé a nemocné části stromů, odstraňujeme hnízda běláska ovocného, bekyně zlatořitné a bekyně velkohlavé. Kontrolujeme uskladněné ovoce, mošty, šťávy i další výrobky. Rovněž dbáme na řádné větrání. Zejména v bezmrazých odpolednech otevíráme i dveře sklepa, aby výměna vzduchu byla účinná. Pokud je větší množství sněhu, setřásáme jej z obrostu rybízu, angreštu a malin, abychom zabránili případnému polámání. Relativního klidu na zahrádce využijeme především ke studiu odborné literatury, návštěvám přednášek, opravě a konzervování nářadí a popřípadě už i k zajištění hnojiv a nezbytných pesticidů.
Nezapomínáme také na účelné přikrmování užitečného ptactva, které plní v zahrádce funkci regulátora hmyzích škůdců.

Vinařství v lednu

Máme-li větší plochy vinic, začínáme v tomto měsíci již s řezem révy. Vzhledem ktomu, že nevíme, jaké budou ještě mrazy, je ale nejvhodnějším termínem pro řez březen. Připravujeme si pro mladé vinice materiál na stavbu drátěnky a kolí. Dobrá opora je základ vinice. Dáváme přednost dřevěným sloupkům před betonovými, které jsou neekologické. Dřevěné kolí a sloupky moříme v 5% síranu měďnatém. Kolí lze také opálit na ohni. Méně vhodné dehtové látky, protože mořené kolí a sloupky musí alespoň rok větrat, než je použijeme do vinice. Nevhodné jsou sloučeniny rtuti a nit-rofenoly. Plánujeme již zabezpečení přípravků k ochraně révy. Bude-li mírná zima, po abnormálně silném výskytu peronospory a padlí, lze předpokládat i silnější infekční tlak v tomto roce. Ve sklenících končíme řez révy. Po řezu nejpozději začátkem rašení ji potřeme celou 3% Sulikolem K nebo obdobným sirným přípravkem proti roztočům a současně k omezení časného rozvoje padlí. Ve vytápěných sklenících v tomto měsíci již réva začíná rašit. Ve vinném sklepě, pokud máme vína tvrdší, končíme první stáčení. Současně je podle potřeby vyčiříme. Sledujeme především možnost pachutě po plísni vzhledem k nepříznivému minulému roku. Pro čiření použijeme bud bentonit nebo kyselinu křemičitou (Tosil) v kombinaci s želatinou.

Nyní je vhodná doba k zamyšlení nad pěstitelskými výsledky minulého roku. Posoudíme záznamy o sklizňových přebytcích a naopak o postrádaných produktech, připomeneme si neuskutečněná přání a nápady. Posoudíme účinnost loni použitého hnojení a ochranných prostředků a uvážíme jejich spotřebu v nové sezóně. Zhodnotíme zkušenosti s odrůdami, zinventujeme osivo, které máme doma, a přezkoušíme jeho klíčivost. Promyslíme potřebné změny na zahrádce: naplánujeme likvidaci přestárlých vytrvalých rostlin, odstranění stínících porostů, navrhneme případné nové rozmístění záhonů a cestiček. Opatříme si katalogy, seznamujeme se s novinkami a věnujeme se studiu literatury.
Opravíme a nabrousíme nářadí, obstaráme chybějící potřeby, vyčistíme truhlíky, květináče a kelímky, opravujeme skleník, fóliovník a pařeniště. Připravíme jmenovky a tyčky k rostlinám.
Založíme zahradní deník, abychom nemuseli spoléhat na paměť. Připravujeme plán osázení záhonů ve skleníku i ve volné půdě, včetně smíšených a následných kultur. Nakoupíme osivo a fólii.
Pokud počasí dovolí, prekopáváme kompost a ryjeme záhony, na které dříve nezbyl čas. Přezimující porosty špenátu, cibule, póru a salátu chráníme před oku-sem zvěří, popřípadě i před mrazem, uskladněnou zeleninu zkontrolujeme, očistíme a podle potřeby větráme. Rychlíme uskladněné kořeny salátové čekanky. Sklízíme přezimovaný polníček, kadeřávek, zimní pór, růžičkovou kapustu.

Okrasná zahrada v lednu

Za oknem v květníku zahájíme rychlení natě pažitky, cibule, petržele a celeru; na misce s buničinou rychlíme řeřichu. Pro výsevy zeleniny (ale i květin) si připravíme kvalitní zeminu, kterou je vhodné dezinfikovat, nejlépe tepelně (propařit).
Koncem měsíce si na výrazné místo zapíšeme všechno, co jsme nestačili v lednu a co musíme přednostně udělat v únoru.

Okrasná zahrada v lednu převážně odpočívá, nicméně i tato doba poskytuje radost z květů ve volné přírodě. Kvete např. čemeřice, některé původní druhy krokusů – C. alatavicus, C. korolkowii nebo z podzimních ještě C. laevigatus, z keřů vilín, jasmín pravý a další.
Kontrolujeme přikrývku choulostivějších rostlin, a to zvláště v místech, která nejsou chráněná proti studeným a vysušujícím větrům. Citlivé dřeviny jsou Buddleya, Hebe, Tamarix a další, zvláště stálezelené dřeviny a některé jehličiny. Rovněž květiny potřebují ochranu, některé více vůči vlhku. Je to známé u Cortaderia, Nerine, kosatečků a některých spalniček.
Více času věnujeme v této době pokojovým květinám. Je ideální čas na přirychlování drobných i větších cibulovin, zvláště v nádobách. Hlavní podmínkou pro rychlení drobných cibulovin jako jsou krokusy, kosatečky, sasanky (Anemone blanda), talovíny a mnoho dalších, je nízká teplota rychlení, která nemá přesáhnout 15 °C. Můžeme také vysázet a začít zalévat Hippeastrum, jehož cibule jsme na podzim zakoupili nebo měli uložené v suchu. Rovněž klívii začneme znovu zalévat.
Jestliže máme podmínky k pěstování a radost z vlastní sadby u pěstitelsky poměrně náročných květin, jakými jsou begonie, petúnie a salvie, je nejvhodnější doba k jejich výsevu. Troufáme-li si na pe-largonie ze semene, pak je také nejvyšší čas, z pozdějších výsevů vykvétají až v druhé polovině července.
Nezapomeneme zkontrolovat zdravotní stav všech přezimovávaných květin, zvláště hlíz Jiřinek, mečíků. Mírnou zálivku dopřejeme muškátům, oleandrům a ostatním rostlinám, které přezimujeme v chladné a pokud možno světlé místnosti.

Léčivé rostliny se vracejí na zahrádky, do truhlíků a květináčů na balkony a parapety.
Sortiment nabízeného osiva zahrnuje druhy jednoleté – bazalku pravou, heřmánek pravý, měsíček lékařský, saturejku zahradní. K dvouletým řadíme diviznu velkokvětou, topolovku růžovou aj. Vytrvalé a polokeře jsou levandule lékařská, pro-skurník lékařský, saturejka horská, šalvěj lékařská, tymián obecný, yzop lékařský, máta peprná, rmenec sličný, kozalec kořenný, lékořice hladkoplodá, které se rozmnožují pouze vegetativně.

Pro pěstování léčivek jsou velmi důležité klimatické a půdní podmínky. Na teplotu jsou nejvíce náročné druhy čeledi hluchav-kovitých, které pěstujeme pro obsah silice: bazalka, levandule, máta, saturejka, šalvěj. Naopak andělíku, heřmánek, libeček, měsíček a sléz můžeme pěstovat i ve vyšších polohách. Libeček lékařský snáší i zastíněná stanoviště.

zdroj: časopis zahrádkář