Hlavní pěstitelská centra kaštanovníku jsou v mírných a jižních částech Evropy. Ve větší míře se pěstuje ve Francii, Itálii, Maďarsku. Vyskytuje se také na jižním a středním Slovensku. Je to strom až 30 m vysoký, dosahující stáří až 500 let. Korunu má široce vejčitou. Listy střídavě eliptičné, tmavozelené, kožovité, na okraji ostnitě pilovité. Plody kaštanovníku jsou nažky, kaštany, uložené po třech v ostnaté číšce. Opylují se větrem. Dřevo má hodně třísla, a proto odolává dobře hnilobě. Podle velikosti plodů se dělí na kaštany (váha plodů 5-12 g) a maróny (váha plodů 12-20 g). Ve 100 g plodů je obsaženo 6-8 g bílkovin, 4 g tuku, 30-40 g glycidů, 40 mg % vitamínu C a 15 mg % vitamínu B1. Plody je možno konzumovat sušené, vařené nebo pečené. Vyrábí se z nich také mouka a používají se i k výrobě cukrovinek. Mají své použití také v kuchyni na přípravu nádivky do pečených krocanů apod.
Pro kaštanovník jsou nejvhodnější teplé, otevřené, mírně svahovité polohy. Vyžaduje dostatečně hlubokou půdu s dostatkem půdní vláhy. 
Kaštanovník jedlý vytváří v dospělosti mohutný strom výšky až 30 m a šířky v průměru 12 m. Letorosty jsou středně dlouhé, šedozele-nohnědé s četnými světlými lenticelami. Listy jsou velké, střídavě oválné, tmavozelené, kožovité, okraj čepele je hluboce zoubkovaný, ukončení zoubků bývá ostnité. Prašníkové květy jsou seskupeny ve zpřímené jehnědy pestíkové, jsou jednotlivě i po třech na bázi samčích jehněd. Plody jsou velké, tvarem vysoce kulovité až protáhlé. Slupka je tmavohnědá. Plodové lůžko – štítek po oddělení číšky je téměř bílý s výraznou kresbou. Jádro po odstranění slupky je smetanově bílé. Plody se nacházejí v je-žovitých číškách většinou po třech. V době zralosti je loupatelnost plodů velmi dobrá. V minulosti se vysazovaly převážně semenáče. V současné době jsou vybrány kvalitní odrůdy, které dozrávají v teplých oblastech. Nejvhodnější jsou odrůdy Bojar, Mistral.
Kaštan
