Poslední sušší a teplejší léta byla příznivá především pro výskyty padlí révového (Uncinula necatot). Podhoubí přezimuje v pupenech. Na napadených letorostech se od fáze 5.-6. listu (asi 4 týdny po vyrašení) na myceliu vytvářejí konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření. Hrozny mohou být napadeny až do fáze zaměkání, listy a letorosty až do konce vegetace. Padlí se šíří zejména za teplejšího počasí (optimum 25-28 °C) a při vyšší vzdušné vlhkosti. Teploty pod 15 °C významně omezují šíření.
V ochraně proti padlí by měla být uplatněna preventivní opatření a odolnější odrůdy. Výskyt onemocnění snižují opatření, která optimalizují růst (zejména nepřehnojit dusíkem) a udržují vzdušnost výsadby a keře.
O úspěchu chemické ochrany rozhodují především včasné zahájení, sled dalších ošetření a kvalita ošetření. Zahájení ošetření musí být rozděleno podle skutečného ohrožení. Porosty náchylných odrůd, kde byl v minulém roce silný výskyt, se za příznivých podmínek ošetří poprvé ve fázi 5.-6. listu. V tomto případě se ošetřuje 2x před květem. Méně ohrožené porosty ošetříme poprvé těsně před květem a ostatní ohrožené porosty na začátku hlavního období šíření (konec června, červenec). Dále ošetřujeme podle ohrožení porostu až do začátku zaměkání.
Uncinula necatot
Proti padlí se používají sirnaté (Sulikol K, Thiovit) nebo lokálně systémové fungicidy (Anvil 5 SC, Bayleton 25 WP, Punch 10 EC, res. 40 EC, Rubigan 12 EC, Topas 100 EC). Za nižšího infekčního tlaku je lépe používat sirnaté přípravky, při silném ohrožení porostu lokálně systémové fungicidy. Vhodné je střídat sirnaté a ostatní fungicidy, což kromě jiného oddaluje riziko vzniku rezistence padlí. Interval mezi postřiky musí být usměrněn podle míry ohrožení porostu (5-14 dnů).
Dalším významným houbovým onemocněním révy vinné je plíseň révová (Ptasmopara viticola). Oospory přezimují v pletivu napadených listů. Na jaře a začátkem léta dochází k primárním infekcím. Další šíření choroby je možné jen za deštivého počasí. Pro sporula-ci, klíčeni spor i infekci je nezbytné především ovlhčení listů. V ochraně by měla být využita opatření, která zajišťují vzdušnost porostu a urychlují osychání rostlin.
Chemická ochrana musí zohlednit poznatky o původci onemocnění a vhodnost podmínek pro šíření. Jen zcela výjimečně ošetřujeme před květem. Základní jsou dvě ošetření po odkvětu (interval 10-14 dní), tj. v období největšího nebezpečí výskytu onemocnění a dále podle potřeby až do začátku zamekání. Za delšího suchého počasí neošetřujeme. Pro postřik před výskytem nebo za nižšího infekčního tlaku používáme kontaktní fungicidy. (Dithane M 45, Novozir MN 80 aj.). Za příznivých podmínek pro šíření a při výskytu upřednostníme kontaktně a hloubkově (Curzate SM, Curzate K) nebo kontaktně a systémově působící přípravky (Mikal M, Ridomil MZ 72 WP, Ri-domil plus 48 WP, Sandofan C, Sandofan M 8). Přípravky typu Ridomil a Sandofan nepoužíváme vzhledem k riziku vzniku rezistence více než 2x za vegetaci. K poslednímu ošetření je vhodné použít Kuprikol K.
