Kapradiny v české zahradě
V Česku roste kolem čtyřiceti druhů kapradin. V našich zahradách a skalkách se vysazují a pěstují různé kapradiny, které se liší nejen vzhledem, ale hlavně nároky na prostředí. Některé druhy kapradiny preferují slunné a sušší stanoviště, jiné naopak potřebují polostín až stín a vlhčí půdu u vodních nádrží nebo poblíž dřevin.
Kapradiny jsou cenné okrasné trvalky. Dodávají zahradě přírodní ráz, kombinují se dobře s okrasnými travinami a výborně fungují jako doprovodné výsadby pod stromy. Mnoho druhů kapradin je nenáročných a dlouhověkých, pokud dostanou podmínky, které jim vyhovují.
Při výběru vhodného druhu kapradiny do zahrady se řiďte především světelnými a půdními podmínkami. Některé druhy snášejí vápenité půdy, jiné vyžadují kyselý substrát. Kapradiny pro skalky bývají menší a odolnější suchu, zatímco druhy pro lesní prostředí dorůstají větších rozměrů a potřebují stálou vlhkost.
Druhy kapradiny podle podmínek pěstování
Kapradiny pro stín a vlhko
Pro stinné a vlhčí partie zahrady jsou vhodné druhy jako papratka samičí (Athyrium filix-femina), pérovník (Matteuccia struthiopteris) nebo vzácná podezřeň královská (Osmunda regalis). Tyto druhy obvykle dorůstají 80 až 150 cm a vytvářejí efektní skupiny. Pérovník má navíc schopnost tvořit oddenky, takže se postupně rozrůstá.
Do vlhčích míst s humózní půdou patří také žebrovice různolistá (Blechnum spicant), která vyžaduje jílovitou půdu s přídavkem rašeliny a zetlelého jehličí. Jelení jazyk (Phyllitis scolopendrium) má kožovité lesklé listy a daří se mu ve vlhkých stinných polohách s vápencovou drtí.
Kapradiny pro slunné a sušší polohy
Pro slunnější a sušší stanoviště jsou vhodné menší druhy. Sleziník routička (Asplenium ruta-muraria) je stálezelený druh vysoký jen 3 až 15 cm, který se hodí pro sušší půdu s vápnem. Podobně kyvor lékařský (Ceterach officinarum) preferuje slunnou polohu a vápenitou půdu, v zimě může vyžadovat lehký kryt.
Sleziník severní (Asplenium septentrionale) dorůstá 15 až 20 cm a daří se mu na slunci i v polostínu, ale vyžaduje půdu bez vápna. Sleziník červený (Asplenium trichomanes) je flexibilnější a snáší suchou i vlhčí vápenitou půdu.
Kapradiny pro skalky
Skalky jsou ideálním prostředím pro mnoho menších druhů kapradin. Osladič obecný (Polypodium vulgare) dorůstá 20 až 40 cm a preferuje humózní půdu bez vápna v polostínu. Puchýřník křehký (Cystopteris fragilis) je jemný dekorativní druh vhodný pro vlhčí skalní štěrbiny.
Kapraď hrálovitá (Polystichum lonchitis) vyžaduje humózní vápencovou půdu a polostín. Dorůstá 40 až 60 cm a existuje v několika zahradních odrůdách. Vratička měsíční (Botrychium lunaria) je naopak drobná kapradinka vhodná pro chudší písčitou půdu.
Přehled druhů kapradin s fotkami
Následující přehled uvádí nejznámější druhy kapradin, které se dají pěstovat v české zahradě. U každého druhu najdete údaje o výšce, nárocích na světlo a půdu.
ADIANTUM pedatum (netík nohatý), vysoký 40–60 cm, pro humózní slabě kyselou půdu a stín
ASPLENIUM ruta-muraria (sleziník routička), stálezelený druh vysoký 3–15 cm. Hodí se pro sušší půdu s obsahem vápna a polostín.
ASPLENIUM septentrionale (sleziník severní), výška 15–20 cm, vhodný pro slunné i polostinné polohy a půdu bez vápna
ASPLENIUM trichomanes (sleziník červený), výška 8–15 cm, vhodný pro suchou i vlhčí vápenitou půdu na slunce i do polostínu
ASPLENIUM viride (sleziník zelený), vysoký 10–15 cm, pro humózní půdu a stinnou polohu
ATHYRIUM filix-femina (papratka samičí), daří se v humózní půdě a stínu, výška 80–150 cm
BLECHNUM spicant (žebrovice různolistá), vyžaduje vlhčí jílovitou půdu s obsahem zetlelého jehličí a rašeliny, výška 20 cm, polostín
BOTRYCHIUM lunaria (vratička měsíční), vyžaduje chudší písčitou půdu, výška 20 cm
CETERACH officinarum (kyvor lékařský), oblíbená kapradinka pro sušší půdu s obsahem vápna a slunnou polohu (v zimě kryt), výška 10–20 cm
CYSTOPTERIS fragilis (puchýřník křehký), jemný, velice dekorativní druh, výška 10–40 cm, vhodný pro vlhčí skalní štěrbiny a sutě
MATTEUCCIA struthiopteris (pérovník), druh mohutného vzrůstu (až 150 cm), daří se ve stínu a vlhku
OSMUNDA regalis (podezřeň královská), nádherný a poměrně vzácný druh až 150 cm vysoký, vhodný pro vlhčí stanoviště a stín
PHYLLITIS scolopendrium (jelení jazyk), má velmi ozdobné kožovité listy a daří se ve vlhkých a stinných polohách v bukovce s vápencovou drtí, výška 20–50 cm (existuje několik odrůd s kadeřavými listy)
POLYPODIUM vulgare (osladič obecný), pro humózní půdu bez vápna a polostinnou polohu, výška 20–40 cm
POLYSTICHUM lonchitis (kapraď hrálovitá), vyžaduje humózní vápencovou půdu a polostín, výška 40–60 cm, má několik odrůd
PTERIDIUM aquilinum (hasivka orličí), jeden z největších druhů kapradin (až 2 m), daří se v lesním humusu
Jak se kapradiny rozmnožují
Kapradiny se rozmnožují hlavně dělením oddenků matečních rostlin a adventními pupeny, listovými řízky, zřídka též výsevem spor. Pro zahradníky je nejspolehlivější metoda dělení trsů na jaře nebo na podzim. Většina uvedených druhů kapradin se dá koupit v zahradních centrech a specializovaných prodejnách s trvalkami. Některé vzácnější druhy, jako podezřeň královská, bývají k dostání spíše ve specializovaných zahradnictvích.
