Česnek medvědí (Altium ursinum)

Tato rostlina zvaná též lenek, česnek divoký, lesní, cikánský nebo také cibule čarodějnic je známa od starověku. Ve starověku byla Římany a Řeky pro své posilující účinky považována za posvátnou. Švýcarský lékař a bylinář Kunzle chválil: „Ona čistí celé tělo, vypuzuje a ničí jedovaté látky a činí krev zdravou. Věčně nemocní lidé, trpící ekzémy a také revmatici by měli ctít česnek medvědí jako zlato. Žádná bylina na zemi není tak účinná pro čištění žaludku, střev a krve“. Česnek medvědí (Altium ursinum) je 20 až 30 cm vysoká trvalka. Patří k prvním poslům jara. Jeho svěže zelené, kopinaté, lesklé listy se podobají listům konvalinky, ale záměna je téměř vyloučena. Konvalinka vyrůstá nejméně o měsíc později než česnek medvědí a nemá jeho charakteristickou česnekovou vůni. Listy česneku vyrůstají z podlouhlé cibule, která je obalena bílými průsvitnými šupinami. Hladká, světlezelená stopka, vysoká asi 30 cm, je v květnu a červnu ukončena koulí bílých květů. K růstu mu vyhovují humózní, vlhké a stinné půdy. V přírodě se s ním můžeme nejčastěji setkat ve světlých lužních lesích, vlhkých hájích a starých parcích. V půdě jsou cibulky česneku v hloubce asi 20 cm. Připomínají stroužek česneku a nevytvářejí palice. Název „česnek medvědí“ dostal asi proto, že si medvědi, po probuzení ze zimního spánku, ke zlepšení funkcí svého organismu a k nabytí nových sil, tuto velmi ranou a tolik potřebnou jarní zeleninu s oblibou vyhledávali.
V dubnu a květnu se sbírá nať, v srpnu a září cibule. Obsahuje silice se sirnými složkami, fytoncidy, vitamin C aj. Pokud jsou sbírány celé rostliny i s cibulkami je vhodné cibulky nezpracovávat a zasadit je s řapíkem asi 10 cm dlouhým na vhodné vlhké místo, třeba i do truhlíku nebo květináče. Tak můžeme mít čerstvou nať, která je nejúčinnější, vždy v dosahu. Pokud budeme mít dostatek natě a třeba i cibulí můžeme si vyrobit léčivou tinkturu. Nadrobno nakrájené listy a cibulky naplníme až po hrdlo do lahve a zalijeme 40% vodkou. Láhev postavíme asi na 14 dní na slunce nebo na teplé místo. Užívá se dvakrát denně jedna kávová lžička tinktury.

Léčivé víno

Hrst nadrobno nakrájených listů krátce povaříme ve čtvrt litru bílého přírodního vína, osladíme podle chuti medem a v průběhu dne konzumujeme. Lidé s citlivějším žaludkem a žlučníkem mohou nadrobno nakrájené listy nebo cibulky zalít vařícím mlékem, nechat 2 až 3 hodiny stát a teprve potom výluh pít po douškách.

Česnek medvědí je zvlášť vhodný k jarním pročišťovacím kúrám, kdy používáme čerstvé listy. Drobně nakrájené je přidáváme na chléb s máslem, sýrem, tvarohem. Dobře poslouží i jako koření do polévek, salátů, na brambory i další jídla. Nevaří se, pouze je přidáváme do hotových pokrmů, jejichž chuť se ještě může zjemnit petrželí, pažitkou a kerblíkem. Můžeme je také připravit jako salát a spolu s listy kopřivy i jako špenát.

Jarní polévka s česnekem

Oškrábeme čtyři větší brambory a rozkrájíme je na malé kousky, oloupeme středně velkou cibuli, rozkrojíme ji na čtvrtiny a spolu s brambory dáme vařit do jednoho litru osolené vody, přidáme trochu kmínu. Na talíř dáme špetku majoránky, libečku, lžičku sádla, kousek masoxu, pár kapek magi a nadrobno nakrájenou nať česneku medvědího. Přelijeme vývarem, přidáme trochu uvařených brambor, zamícháme a polévku nakonec posypeme nakrájeným usmaženým chlebem, houskou nebo vekou.

Víno z česneku medvědího pomáhá při odhleňování plic a průdušek a zlehčuje těžkosti při dýchání.

Pomazánka

Dva balíčky krémového sýra utřeme s bílým jogurtem, můžeme přidat i lžíci majonézy. Mícháme a přidáme trochu strouhaného tvrdého sýra, podle potřeby osolíme, vmícháme jemně nakrájenou nať česneku medvědího, nadrobno udrce-ná jádra vlašských ořechů a podle chuti jemně nastrouhané ředkvičky nebo jinou jarní zeleninu. Podáváme s rohlíkem, vekou, bagetou.

Čerstvé rozsekané listy pročišťují ledviny, močové cesty, jsou močopudné a příznivě působí na srdeční věnčité cévy. Špatně se hojící rány se po potření šťávou z česneku medvědího rychleji zahojí.

Allium ursinum

Tinktura z česneku medvědího zabraňuje komatění cév, působí proti skleróze, snižuje krevní tlak, působí proti nespavosti, tlaku v hlavě, sklíčenosti a šumění v uších.
Látky obsažené v česneku medvědím mají velmi dobré účinky na žaludek a střeva, podporují trávení, ničí bakterie a střevní parazity, pomáhají při průjmech a při zácpě. Snižují škodlivý vliv nikotinu a uplatňují se i v prevenci proti rakovině. Zevně velmi dobře působí na kožní vyrážky a lišeje.
Dostupná literatura neuvádí žádné vedlejší účinky léčby česnekem medvědím. Přesto je vhodné užívat zvláště tinkturu s přestávkami. Pokud se rozhodneme využít blahodárné účinky česneku medvědího, neničme přírodu vyrýváním jeho cibulek a raději si rostlinky vypěstujme ze semen. Vysévá se od srpna do podzimu a při mírné zimě až do března. Tedy v chladnějším a vlhčím období. Semena klíčí při teplotě 15 až 20 °C asi tři týdny, při teplotě 2 až 4 °C asi 4 až 6 týdnů, nejdéle však 10 týdnů. Tuto dlouhou dobu klíčeni můžeme využít například při výsevu v prosinci až únoru. Do plastikové nádoby (sáčku) dáme vlhký substrát – směs 1/3 rašeliny, 1/3 písku a 1/3 zeminy. Semena vysejeme do hloubky asi 1 cm. Nádobu uzavřeme a dáme na dno chladničky, kde je stálá nízká teplota. Nikdy nedáváme nádobu s vysetými semeny do mrazáku. Jakmile semena naklíčí, vyndáme nádobu a dále rostlinky pěstujeme při teplotě 10 až 12 °C. Po zakořenění a vzrůstu sazenic teplotu zvyšujeme a ve vhodnou dobu sazenice vysazujeme na trvalé stanoviště.