Zelenina, rychlená ve sklenících a fóliových krytech, je náročná na výživu a hnojení. V zimních měsících se pěstují energeticky méně náročné druhy (salát, kedlubny, ředkvička). Hlavní letní druhy jsou okurky, rajčata a paprika.
Zemina v rychlímě má být fyzikálně a chemicky kvalitnější než běžná ornice, spodina propustná nebo odvodněná. V nové rychlímě na původní zeminu navezeme vrstvu 15 až 20 cm dobrého kompostu, který promícháme se stávající zeminou při základním zpracování (rytí). Pro lepší likvidaci plevelů chorob a škůdců se doporučuje zeminu dezinfikovat (chemicky nebo propařením). Při obsahu humusu okolo 10 % je dobré udržovat pH zeminy v rozmezí 6,5 až 7. K úpravě reakce zeminy se používá mletý vápenec, nejlépe hned na podzim po sklizni. Laboratorní stanovení pH není vždy možné. Stačí když na sklo dáme trochu zeminy a přelijeme ji neředěným octem. Pokud aspoň krátce zašumí, není třeba vápnit.
ORGANICKÁ HNOJIVA
Dobrá rychlírenská zemina má mít nad 10 % humusu, který zajišťuje vhodné fyzikální a chemické vlastnosti zeminy. Používá se kvalitní hnůj nebo kompost, rašelina nebo rašelinový a kůrorašelinový substrát. Organicky hnojíme po dvou letech v dávce 500 kg na ar. Dávku a interval je třeba dodržovat.
PRŮMYSLOVÁ HNOJIVA
Rychlírenské zeminy s dobrou zásobou humusu a jílovitých částic mají dobrou (jímací) kapacitu, že ani při intenzivní závlaze nedochází k vyplavování živin do spodiny. Proto fosforečná a draselná hnojiva je možné použít jednorázově před vegetací. Dávky živin se mají stanovovat podle výsledků rozboru zeminy na obsah přístupných živin. Tento rozbor je nutný. Živiny obsažené v použitých organických hnojivech se při vyměřování dávek N, P, K, neodečítají od doporučených dávek.
DUSÍK VE VÝŽIVĚ ROSTLIN
Dusík má z hlavních živin mimořádný vliv na výnos, ale také na obsah dusičnanů v salátu, kedlubnách a ředkvičkách. Tato zelenina, vzhledem ke své konzumní části a také době pěstování, obsahuje relativně vyšší obsah dusičnanů. Plodové zeleniny (okurky, rajče, paprika) obsahují v plodech nejnižší množství dusičnanů. Doporučované dávky dusíku jsou relativně nízké.
Dusík v průmyslových hnojivech se používá jednorázově před vegetací u salátu, ředkvičky a kedluben. U plodové zeleniny (okurky, rajče, paprika) se z celkové dávky dusíku použijí dvě třetiny před vegetací a zbytek během vegetace. Rajčata přihnojíme poprvé při založení prvního vijanu plodů a podruhé při založení druhého vijanu plodů. Papriku přihnojujeme dusíkem rovněž dvakrát; poprvé při násadě prvních květů a podruhé za další tři týdny. Okurky je vhodné přihnojit třikrát -poprvé při založení prvních květů a dvakrát vždy po dvou až třech týdnech.
Plodová zelenina má v konzumních částech relativně nízký obsah dusičnanů. U ostatní rychlené zeleniny se nedoporučuje přihnojovat během vegetace, zvlášť ne v zimních měsících. Výjimečně je možné přihnojit v jarních měsících květák, ale nejméně měsíc před sklizní.
Průmyslová hnojiva běžného typu nejsou pro použití v rychlení příliš vhodná, protože obsahují relativně velká množství příměsí (balastu) a roční dávky jsou dost vysoké. Do zeminy se dostanou značná množství solí, jejichž koncentrace se může zvednout k toxické hranici. Pokud svou skladbou vyhovuje potřebě hnojení Cererit, je vhodné jej používat, protože kromě hlavních živin (N, P, K, Mg) obsahuje i některé hlavní stopové prvky. Z dusíkatých hnojiv je vhodná močovina, DAM – 390, síran amonný, dusíkaté vápno a k přihnojení ledek, močovina a DAM – 390. Z fosforečných hnojiv je k dispozici jen superfosfát (nejlépe dvojitý, trojitý) a z draselných hnojiv síran draselný.
Listová hnojiva (Vegaflor, Harmavit) jsou hnojiva doplňková a slouží k rychlému dodání živin a k povzbuzení růstu. Tato hnojiva obsahují kromě základních živin (N, P, K,) takové stopové prvky (železo, mangan, měď, bór, molybden) a stimulátory růstu. V rychlírnách se používají ve zředění 1:400-500:
ZVÝŠENÁ KONCENTRACE SOLÍ
Příznaky zvýšené koncentrace solí během vegetace se projevují především zakrslým růstem rostlin a hnědnutím špiček kořenů, které postupně odumírají. Listy rostlin bývají tmavě zelené. Na zvýšené koncentraci rozpustných solí se podílejí převážně dusíkatá a draselná hnojiva, snížená vlhkost zeminy, nepravidelná zálivka. Proto je přehnojení průmyslovými hnojivy nebezpečné a platí zásada, že méně znamená více. Zvýšená koncentrace solí se projevuje také druhotným nedostatkem vápníku v rostlině. U salátu hnědnou okraje listů a v další fázi se objeví nekrózy. U rajčat se na plodech vyskytuje onemocnění v podobě zahnědlých (nekrotických) skvrn na koncích plodu. Je to důsledek narušeného příjmu vápníku v důsledku zvýšené koncentrace solí v zemině a přitom může být vápník v zemině v dostatečném množství. Částečně lze tento nedostatek vyrovnat dobrou zálivkou pokud možno měkkou vodou.
ZKOUŠKA KONCENTRACE SOLÍ
Protože laboratorní rozbor zeminy není vždy k dispozici, je vhodné se při špatném růstu rostlin přesvědčit o koncentraci rozpustných solí v zemině praktickou zkouškou. Na nepropustnou misku rozprostřeme vyšetřovanou zeminu, ovlhčíme ji do obvyklé vlhkosti a vysejeme dobře klíčivé semeno salátu nebo řeřichy. Semena začnou během několika dní klíčit. Pokud nevyklíčí 50 % vysetých, klíčivých semen, je důvodné podezření ze zasolené zeminy. V případě, že je zemina zasolená, je třeba v mimovegetační době vrchní vrstvu zeminy do hloubky 15 cm vyměnit (což je náročné), nebo regenerovat zeminu příměsí rašeliny (0,1 m3 na 1 m2), nebo promýt zeminu vodou (100 I na 1 m2). Jednorázová dávka vody není vhodná a je třeba ji rozdělit. Při zvýšené koncentraci solí se mohou poslední dvě uvedená opatření kombinovat.
| Druh | N | P2O5 | K20 | ||||||
| zásoba | M | S | D | M | S | D | M | S | D |
| salát | 14 | 10 | 6 | 9 | 5 | 2 | 14 | 10 | 5 |
| ředkvička | 12 | 8 | 4 | 9 | 5 | 2 | 14 | 10 | 5 |
| kedlubny | 14 | 10 | 6 | 9 | 5 | 2 | 14 | 10 | 5 |
| okurky | 18 | 14 | 8 | 12 | 7 | 5 | 50 | 40 | 30 |
| rajče | 16 | 12 | 8 | 16 | 12 | 7 | 25 | 20 | 15 |
| paprika | 18 | 14 | 8 | 16 | 12 | 7 | 35 | 30 | 25 |
Zásoba živin v zemině: M – malá; S – střední; D – dobrá
Příklad hnojení rajčat v případě, že není k dispozici rozbor zeminy (dávky jako při střední zásobě živin v zemině). K dispozici jsou např. hnojiva: síran amonný (obsah N 20 %), ledek vápenatý (15 % N), superfosfát (18 % P205) a síran draselný (50 % K20). Celková dávka živin v g na 10 m2:120 N, 120 P205,200 K20.2/3 N v síranu amonném před vegetací, tj.:
80 g = (80.100 )/20 = 400 g síranu amonného
během vegetace 40 g N v ledku vápenatém = (40.100)/15 = 260 g
rozděleno do dvou přihnojení je 130 g na jedno přihnojení Dávka superfosfátu = (120.100)/18 = 660 g
Dávka síranu draselného =( 200.100)/50 = 400 g
