Vše o pěstování okurek nakládaček venku na zahradě

Pro pěstování okurek nakládaček nepotřebujeme rozsáhlé kryté prostory, protože je lze bez problémů pěstovat i venku na zahradě. Aby rostliny vydržely na záhonu dlouho a my sklidili spoustu okurek, musíme znát jejich požadavky na prostředí a pěstování.

Okurky nakládačky jsou nedílnou součástí tradičních jídelníčků nejen nás, ale i všech okolních národů. Každý si drží „ty svoje“ nejlepší recepty, ale základní surovina je stále stejná -pořádný košík nakládaček, velkých právě tak akorát. Na zahradě je můžeme pěstovat po zelenině kořenové, cibulové i listové, po košťálovinách i luskovinách. Je to tedy docela univerzální plodina. Nakládačky jsou jako všechny okurky citlivé na chlad, což je v tomto konkrétním případě i teplota pod 10 °C. Vyžadují hluboké propustné půdy, bohaté na humus i živiny a slunečné stanoviště chráněné před větrem. Nedaří se jim v těžkých, studených a zamokřených půdách. Na stejné ploše je pěstujeme až za tři až čtyři roky. Mořené osivo okurek nakládaček vyséváme od druhé poloviny dubna až do začátku května do dobře připravené půdy obohacené o kompost. Při setí má být půda teplá alespoň 15 °C, potom semena vyklíčí do deseti dnů. Pěstovat je můžeme i ze sadby. Vždy dvě až tři semena vysejeme do větších květináčků asi měsíc před plánovanou výsadbou na záhon – při výsadbě by měly mít už několik pravých listů Osvědčil se i nový způsob pěstování v rašelinových kostkách. Některé odrůdy je vhodnější vysévat až po 15. květnu, ale žádný strach, pozdějším výsevem nic nezmeškáme.

Nepodceňujme zalévání

Pro optimální vývoj plodů je nutná pravidelná a dostatečná zálivka od vzcházení až do konce nasazování plodů. Přísun vody přizpůsobíme aktuálnímu průběhu počasí. Zaléváme dva krát až tři krát týdně v ranních nebo večerních hodinách. Při teplotách pod 18°C je ale zálivka zbytečná. Voda by také neměla být výrazně chladnější, než je teplota půdy. Nejvhodnější je zálivka podmokem. Ve vzdálenost asi 20 cm od řádku rostlin uděláme mělkou rýhu, do které vodu napustíme. Pokud pěstujeme okurky na záhonu bez opory, zaléváme méně často, ale o to vydatněji, aby rostliny nebyly dlouho mokré. Výborné je i používání kapkové závlahy.

Péče o porosty

Plevele mají šanci jen do té doby, než se porost okurek zapojí. Proto je opatrně mělce prokopáváme, ale dáváme pozor, abychom příliš nepoškodili jemné kořínky okurek. Nakládačky jsou náročné na hnojení, a to zejména v období nasazování plodů. Používáme speciální hnojivo na plodovou zeleninu, vždy dodržujeme jeho přesné dávkování.

Boj proti chorobám

Z chorob, které často porosty nakládaček ohrožují, jsou nejčastější padlí okurkové, čerň okurková, virus okurkové mozaiky a plíseň okurková. Některé od růdy jsou již proti určitým chorobám odolné (je to uvedeno na sáčku se semeny). Ale proti plísni okurkové, která nejčastěji okurky ohrožuje, neexistují žádné skutečně odolné odrůdy, pouze tolerantní. Při správném pěstování tolerant-ních odrůd bez chemického postřiku sice zkrátíme období plodnosti a snížíme i úrodu, ale budeme mít jistotu, že konzumujeme jen zdravé plody. Pokud se rozhodneme používat chemické prostředky pro ochranu proti plísni okurko vé, s postřiky začneme již preventivně, ještě dříve, než se choroba na listech objeví. V období častých přeháněk nebo při dlouhotrvajících ranních rosách je třeba stříkat častěji. Žádný přípravek by se neměl používat více než dvakrát třikrát za sezonu, nejlepší je přípravky střídat. Důležité je dodržovat ochrannou lhůtu, která se pohybuje od tří do osmi dní, podle druhu použitého přípravku. Vždy je potřeba si pečlivě přečíst návod.

ZPŮSOBY PĚSTOVÁNÍ OKUREK

Horizontálně v jednom řádku

Při tomto způsobu se rostliny okurek plazí po zemi. Pěstujeme je v řádcích asi metr od sebe. Na záhoně připravíme jamky široké a hluboké asi 30 cm a zapracujeme do nich vyzrálý kompost. Z vyhnojené půdy vytvarujeme růvek vysoký asi 15 cm (tak zajistíme dobrou propustnost). Semena vyséváme po dvou až třech do hnízd asi dva centimetry hluboko.

Horizontálně ve dvouřádcích

Nakládačky můžeme vysévat a pěstovat í ve dvouřádcích, ve sponu 100 až 120 x 30 x 10 až 20 cm. Na metr čtvereční vychází asi sedm až osm rostlin. Vysévat můžeme i postupně v týdenních intervalech, prodloužíme si tak sklizeň. Velmi vhodné je pěstování okurek na černé fólii nebo netkané textilii – okurky vyséváme či vysazujeme do vyřezaných otvorů. Urychlíme tak nejen sklizeň, ale udržíme také záhon bez plevelu a okurky sklizet čisté.

Vertikální

Tento způsob se pro pěstování nakládaček na zahrádkách mimořádně osvědčil. Semena vyséváme přímo do půdy jako při běžném pěstování, ale zároveň si připravíme konstrukci na jejich vedení. Ta může být z různého materiálu. Můžeme použít nosné kovové sloupky a drát, ale i dřevěné či bambusové tyče a mótouz či pěstitelskou síť nataženou mezi hranoly. Jednotlivé rostliny navedeme na vedení. Když dosáhne hlavní stonek výšky opory, seřízneme jejich vrcholy a necháme růst dva až tři nejvýše postavené boční výhonky.

DOBRÉ RADY

Okurky, stejně jako melouny, tykve, cukety a patísony, lépe klíčí, když semena položíte na hranu, ne na plocho.
Na jednu osobu v domácnosti počítáme s deseti rostlinami nakládaček.
Výhodné je jejich pěstování za clonou z rostlin slunečnice či kukuřice, která je ochrání před větrem.

Pěstovaní okurek na síti

Tento způsob pěstování si mnozí zahrádkáři velmi oblíbili. Je to sice nákladnější a pracnější způsob, ale má i velmi mnoho výhod. Na malém prostoru lze vypěstovat více zdravých rostlin, je usnadněna péče o rostliny včetně chemické ochrany, plody nejsou špinavé od bláta, sklizeň je snadná a pohodlná, prodlužuje se i doba sklizně, stoupá tedy i celkový výnos. Vyvázané rostliny umožňují lepší proudění vzduchu v řádcích i mezi sebou navzájem, proto jsou méně napadány plísní okurkovou.

NÁŠ TIP

Výroba konstrukce

Nosnou konstrukci vyrobíme z hranolů a latěk, na které upevníme sítě. Svislé hranoly mají rozměr 4×4 cm, jsou dlouhé 1,5 m. Zarazíme je do půdy alespoň do hloubky 20 cm, asi 1,5 až 2 metry od sebe. Hranoly spojíme mezi sebou laťkou širokou také 4 cm. Na sloupky a horní lať připevníme síť. Pro její uchycení použijeme háčky nebo hřebíčky. Pro lepší stabilitu ke krajním sloupkům přidáme ještě kovové profily nebo roxory, které zatlučeme palicí do země, a dřevěné sloupky k nim přidrátujeme. Po sezoně síť vyčistíme od listů a úponků, konstrukci rozebereme, síť stočíme kolem jednoho hranolu a uložíme. Pokud budeme mít přísti rok záhon o něco kratší, síť nestříháme, ale necháme ji namotanou kolem sloupku. Rostliny nakládaček navádíme na síť do té doby, než dosáhnou vrcholu konstrukce, potom rostliny přehodíme na druhou stranu konstrukce a necháme je volně růst.

Sklizeň a zpracování okurek

Okurky nakládačky sklízíme ve dvou- až třídenních intervalech. Období sklizně trvá obvykle asi tři až šest týdnů. Jeho délku ovlivňuje samozřejmě průběh počasí, ale zejména zdravotní stav porostu, postupný výsev a také zvolená odrůda. Sesbírané okurky hned zpracujeme, vydrží jen dva tři dny, potom vadnou a kazí se. Je dobré hned po sklizni okurky roztřídit podle velikosti – malé zavaříme jako klasické nakládačky, z těch větších připravíme rychlokvašky.

Recept na rychlokvašky

Budeme potřebovat větší okurky (asi 12 cm), ze kterých odřízneme konce. Po délce je nařízneme, ale tak, aby se okurka nerozdělila. Na dno pětilitrové lahve dáme vinný list a kopr. Na to naskládáme okurky a nahoru přidáme krajíc chleba. Všechno zalijeme vlažnou slanou vodou. Sůl přidáme podle chuti. Sklenici povážeme celofánem a postavíme na slunce. Když jsou dobré podmínky, můžeme si už za tři čtyři dny pochutnávat na křupavých okurkách. Chleba odstraníme a sklenici přeneseme do chladné místnosti.