Po opadu listů zůstanou na svídě barevné pruty, které budou zdobit zahradu celou zimu. Několik z nich můžeme využít k vypěstování dalších keřů. Svídu množíme dřevitými řízky z vyzrálých letošních výhonů; zasadíme je do propustné půdy nebo hlubšího květináče a necháme zakořeňovat do příštího podzimu. Vytopený parapet k tomu nepotřebujeme.
Nejvíc práce bývá s výběrem místa. Řízky tam stráví nejen zimu, ale také jaro a léto, kdy se snadno ztratí mezi plevelem nebo vyschnou za kůlnou. Než ustřihneme první prut, vyberme kout, kam dosáhneme s konví a kde na malé rostliny při další práci nezapomeneme.
Které svídy se pro tento postup hodí
Tento návod je určený pro keřové svídy pěstované kvůli barevným zimním výhonům, především svídu bílou (Cornus alba) a svídu výběžkatou (Cornus sericea). Dřevitými řízky se množí také svída krvavá (Cornus sanguinea). Vezmeme-li materiál z konkrétního zdravého keře, získáme rostliny se stejnými odrůdovými vlastnostmi; u výsevu semen takovou jistotu nemáme.
Nejde ovšem o univerzální recept pro všechny dříny a svídy. Dřín japonský pěstovaný pro nápadné listeny nebo ovocný dřín obecný sem bez dalšího nepatří. Pokud nevíme, co na zahradě roste, dohledáme nejprve jmenovku či nákupní doklad. Samotná červená barva větve není spolehlivé určení rostliny.
Odebírejme z keře, jehož růst i vzhled nám vyhovují. Řízkováním z velké, rozložité svídy neuděláme zakrslou odrůdu do malého předzahradního záhonu. Předem si proto rozmysleme, kam nové keře jednou přijdou.
Kdy řízky odebrat: počkejme na opad listů
Dřevité řízky odebíráme v době vegetačního klidu, od podzimu do pozdní zimy. Na české zahradě se řiďme hlavně stavem keře: výhony mají být vyzrálé a listy přirozeně opadané. Za teplého podzimu není důvod strhávat zelené listy jen proto, že už máme v kalendáři listopad.
Pro práci si vyberme den, kdy větve nejsou promrzlé a půdu lze normálně zpracovat. Do zmrzlé země řízky netlačme. Nemáme-li připravený záhon ani nádobu, nechme zatím výhony na keři. Je snazší ustřihnout je později než uchovávat rozdělanou várku v teplé místnosti.
Z mateřské rostliny odeberme jen tolik výhonů, kolik opravdu využijeme. Pokud bychom teď seřezali celý keř, připravíme se o jeho zimní barvu. Odběr několika řízků je jiná práce než obnovovací řez dospělé svídy; ten se u těchto keřů běžně provádí na jaře.
Záhon, nebo květináč?
Pro několik sazenic bývá pohodlnější hlubší květináč. Snadno jej označíme a při zimních kontrolách ho máme na očích. Větší množství řízků se vejde do řádku na odděleném záhonku, který ale nesmí na jaře ustoupit výsevu mrkve. Místo rezervujeme na celou další sezonu.
| Co máme k dispozici | Jak postupovat |
|---|---|
| Propustný záhon v závětří | Odplevelíme jej, půdu nakypříme a připravíme řádek pro řízky. Volíme místo dostupné pro letní zálivku. |
| Těžkou zem, kde po dešti stojí voda | Použijeme raději nádobu s odtokovými otvory a vzdušnou směsí. Řízky nezapichujeme do rozbahněné prohlubně. |
| Jen malý prostor u domu | Hlubší květináč postavíme do chráněného kouta nebo studeného pařeniště. Pod stříškou hlídáme vláhu, protože tam nemusí pršet. |
Do nádoby můžeme smíchat pěstební substrát a hrubou zahradnickou drť v poměru 1 : 1. Směs má podržet vláhu a současně propouštět přebytečnou vodu. Nepoužívejme samotný jemný písek ani ulehlou zeminu nabranou z mokrého záhonu. Květináč musí být dost hluboký pro zapuštěnou část řízků i prostor pod ní.
To, že dospělá svída dobře roste na vlhčím stanovišti, neznamená, že její řízky mají stát v nádobě plné vody. Odtokové otvory necháme volné a nepoužijeme nepropustný ozdobný obal, v němž by se hromadil déšť.
Jak poznat vhodný výhon a připravit řízky
Hledejme zdravý, rovný výhon, který narostl během poslední sezony a už zdřevnatěl. Hodí se přibližně síla tužky, viditelné nepoškozené pupeny a pevné dřevo. Tlustou starou větev s rozvětvením ani měkkou nedozrálou špičku neberme. U svídy může mít vyzrálý výhon červenou či žlutou barvu; nemusí být hnědý, aby se dal použít.
Připravme si čisté ostré zahradnické nůžky, nádobu se směsí a jmenovku. Výhony zpracujeme rovnou, aby zbytečně neležely na slunci nebo ve větru. Z delšího prutu lze připravit více řízků, proto si od začátku hlídejme, který konec směřoval ke kořenům.
- Odstraníme měkkou vrcholovou část a poškozené úseky. Zbylé vyzrálé dřevo rozdělíme na řízky dlouhé přibližně 20 cm. Délku přizpůsobíme rozmístění pupenů, ne obráceně.
- Spodní řez vedeme rovně těsně pod pupenem nebo párem pupenů. Horní řez uděláme šikmo nad pupenem. Rozdílné řezy nám pomohou nezaměnit směr při sázení.
- Do substrátu připravíme otvor nebo úzkou štěrbinu. Řízek zasuneme spodním koncem dolů, přibližně dvěma třetinami délky pod povrch. Nad zemí zůstanou pupeny, ze kterých může vyrůst nový výhon.
- Směs kolem stonku přitlačíme, aby u něj nezůstala volná kapsa. Řízky rozmístíme tak, aby se nedotýkaly a později měly prostor pro nové výhony.
- Zalijeme, necháme vodu odtéct a nádobu označíme názvem svídy a datem odběru. Na záhoně si označíme oba konce řádku.
Zakořeňovací přípravek není podmínkou, abychom mohli začít. Pro domácí množení můžeme zvolit postup bez něj. Větší pozornost věnujme zdravému dřevu, správné orientaci řízků a vlhkosti směsi; přípravek nevyřeší převrácený řízek ani dlouhodobě přemokřený květináč.
Péče přes zimu a během první sezony
Květináč necháme v chladném, chráněném prostoru, například ve studeném pařeništi nebo nevytápěném skleníku. Máme-li jen venkovní kout, vyhneme se místu vystavenému vysušujícímu větru. Řízky nenosíme do obýváku ani je neuzavíráme do neprodyšného sáčku.
V zimě kontrolujeme hlavně substrát. Má být mírně vlhký, nikoli rozbahněný. Zálivku přizpůsobíme skutečné vlhkosti, ne pevnému rozvrhu pro pokojové rostliny. Pod střechou může směs vyschnout i v období, kdy venku často prší. Naopak venkovní květináč po vydatných srážkách zkontrolujeme, zda z něj voda odtéká.
Na jaře se začnou otevírat pupeny. Samotný vyrašený lístek ještě není důvod k přesazení. U této podzimní metody počítejme s celou následující sezonou na zakořenění. Nevytahujme řízky ze země při každé kontrole; mladé kořínky bychom při vracení snadno poškodili.
S oteplením přibude práce se zálivkou. Malý květináč může vyschnout mnohem rychleji než záhon, zvlášť u rozpálené stěny. Vyberme mu chráněné místo bez prudkého poledního úpalu a odstraňujme plevel dřív, než řízky přeroste. Pokud už narostly nové výhony, neznamená to, že se o vodu dál nemusíme starat.
Kdy nové svídy přesadit
Na podzim následujícího roku už můžeme zkontrolovat, které řízky vytvořily vlastní kořenový systém. Rostlinu vyjmeme opatrně i s okolní zeminou. Má-li dobře vyvinuté kořeny, přesadíme ji do samostatného květináče nebo na připravené místo. Slabě zakořeněné kusy necháme ještě dorůst; termín v kalendáři není povinností k výsadbě.
Pro barevné zimní výhony vybírejme slunné stanoviště a půdu, která nebude dlouhodobě vysychat. Čerstvě přesazenou svídu zalijeme. První úkol je nechat ji ujmout, ne z ní hned silným řezem vytvářet hustý dospělý keř.
Podobně se pracuje i s dřevitými řízky černého rybízu. Vezmeme-li na podzim materiál z více druhů, uchovejme jmenovky u každé nádoby zvlášť. Řada holých proutků může být za několik měsíců překvapivě těžká na rozlišení.
Časté otázky k množení svídy
- Lze svídu množit řízky ve vodě?
- Ano, například svída výběžkatá může zakořenit i ve vodě. Jde ale o jiný postup, využívaný také koncem zimy. Pro podzimní várku podle tohoto návodu připravíme rovnou propustný substrát nebo záhon a metody během zakořeňování nestřídáme.
- Mohu použít větve z jarního řezu?
- Vyzrálé zdravé výhony lze využít na konci zimy, dokud je keř ještě v klidu a pupeny nejsou rozvinuté. Už olistěné větve nejsou stejný výchozí materiál jako bezlisté dřevité řízky.
- Jak hluboko zasadit řízek svídy?
- Při popsaném postupu zapustíme přibližně dvě třetiny řízku do půdy či substrátu. Spodní konec patří dolů a část s pupeny zůstává nad povrchem. Směs kolem stonku přitlačíme.
- Za jak dlouho získám sazenici k výsadbě?
- U podzimních dřevitých řízků počítejme s přesazením nejdříve po kontrole kořenů následující podzim. Jarní rašení samo o sobě nestačí. Slabé rostliny necháme déle dorůstat.
