Tentokrát si představíme poněkud neobvyklý rod – hledík. Nejde o vysoké letničky, které se nám ihned vybaví. ANTIRRHINUM GLUTINOSUM Boiss. et Reut. je výhradně vysokohorská rostlina, původem ze Španělska. Roste v pohoří Sierra Nevada, některá literatura uvádí též španělskou část Pyrenejí. Patří do čeledi krtičníkovitých-SCROPHULARIACEAE.
Rostlina vytváří trs poléhavých lodyh, které jsou šedobíle ochmýřené. Během léta a na podzim se lodyhy vzpřimují a dorůstají do výšky maximálně 15 cm. Od jara do podzimu rostlina zaplní políčko o rozloze do 20 cm. Elipsovité listy vyrůstají po celé délce lodyh, jsou měkké, zelenošedé, též ochmýřené. V jejich úžlabí postupně vykvétají květy velké dva až tři centimetry. Jsou krémově bílé, uprostřed žlutě skvrnité a horní okvětní plátek je výrazně karmínově žilkovaný. V poupěti mají růžově pastelovou barvu.
Tento vytrvalý druh vyžaduje plné slunce a suché stanoviště. Musíme také pamatovat, že bude nutné na zimu rostlinu krýt sklem a chvojím proti vlhku a mrazu. Zavděčíme se jí vysazením na vyvýšeném svahu a tím jí zaručíme ochranu před nadměrným vlhkem. Půdu volíme dostatečně propustnou, z více než poloviny štěrkopísčitou. Zbytek doplníme zahradní drnovkou. Celé okolí, které proroste prosypeme drtí, což je u vysokohorských druhů rostlin vhodné. Drť musí být ze stejné horniny, z jaké je skalka. Velkou předností této skalničky je velmi dlouhá doba kvetení.
Prvními květy začne zdobit skalku již ke konci května a od té doby kvete až do října, i déle, dokud nezničí květy náhlý mráz. Může se stát, že si po tu dobu krátce „odpočine“, ale s nově narůstajícími lodyhami opět rozkvete.
Nové rostliny si zajistíme řízkováním. Použijeme k tomu nekvetoucí části lodyh. Některé delší rozřežeme na více částí. Řízky pícháme do ostrého čistého písku. Nejvhodnějším obdobím je letní řízkování. Z lodyh odebíráme raději měkčí, koncové části rostlin, protože blíže ke krčku rostliny je lodyha dost tvrdá, až dřevnatá. Konec řízkované lodyhy mírně na povrchu narušíme – odškrábneme nožem a pícháme do písku. Rostliny zakoření a začnou růst nové, mladé lodyžky. To je známka toho, že je možné již hrnkovat. Mladé rostliny na zimu umístíme do studeného skleníku, nebo krytého pařeniště.
Snad jedinou nevýhodou je menší odolnost proti mrazu. Může se zdát, že rostlina přes zimu vymrzla. Nepospíchejme s její likvidací, někdy ještě obrazí. Splníme-li požadované podmínky k pěstování, rostlinu udržíme.
Podobné příspěvky:
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:
(1 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...
