Vápnění zeleniny

Cílem vápnění je dosáhnout a udržet půdní reakci na optimální hodnotě. Faktorů, které to ovlivňují je více. Vycházet z požadavku zelenin na pH je problematické, neboť na jednom záhonu, do kterého zapravujeme vápenatá hnojiva, se během tří až čtyř let vystřídají zeleniny s různými nároky na pH. Komplexní metodika výživy rostlin vychází proto z druhu půdy {lehká, střední, těžká). Tuto metodiku lze využít i pro vápnění k zeleninám. Přitom je třeba respektovat různou citlivost jednotlivých druhů zelenin na čerstvé (přímé) vápnění. I u zelenin, které snášejí přímé vápnění, je vhodný určitý časový odstup mezi vápněním a setím nebo sázením. Při větší citlivosti na vápno vápníme co nejdřív na podzim k zeleninám, které sejeme nebo sázíme na jaře. Při větší citlivosti vápníme k předplodinám, anebo použijeme dobře vyzrálé komposty, do nichž byla přidána vápenatá hnojiva.
Podle dosavadních poznatků je nejvhodnější vápnit ke košťálovinám. K cibulovinám lze vápnit aspoň čtyři až šest týdnů před setím nebo sázením. Poměrně náročné na vápnění jsou kořenové zeleniny a luskoviny, ale čerstvé vápnění není vhodné. Vápnit je možné brzy na podzim předcházejícího roku. Okurky, které vyžadují dostatek vápníku, reagují na čerstvé vápnění omezením růstu. Také rajčata špatně snášejí čerstvé vápnění.
Často se zahrádkáři ptají, které vápenaté hnojivo je nejvhodnější. K úpravě půdní reakce pro zeleniny je to uhličitanová forma, to je mletý vápenec a dolomitický vápenec.
Protože používané dávky vápenatých hnojiv v minulosti nestačily zastavit zvyšující se kyselost našich půd, bylo třeba dávky vápenatých hnojiv zvýšit.
Pokud se nedaří upravit pH na optimální hodnotu pomocí dávek doporučovaných v zahrádkářské literatuře, pomůže nám tabulka podle údajů uvedených v Komplexní metodice výživy rostlin. Čísla uvedená v metodice v tunách byla přepočtena na dávky mletého vápence na 100 m2 a zaokrouhlena.
Uvedené údaje platí pro hloubku 20 cm. Při odlišné hloubce vápnění je třeba dávky přiměřeně zvýšit nebo snížit. Dávky melioračního vápnění odvozené ze změněné hodnoty pH/KCI v kg vápence na 100 m2 (1 ar) pro úpravu na pH optimální.

 V tabulce jsou uvedeny dávky vápenatých hnojiv v určitém rozmezí.

Vyšší dávky budeme pochopitelně volit při nižších hodnotách pH. Uvedené dávky je třeba pokládat pouze za přibližné. Velký vliv mohou mít také konkrétní podmínky dané lokality. Dávky uvedené v tabulce jsou meliorační, to znamená, že umožňují dosáhnout optimální hodnoty pH. K nim je třeba připočítat první dávku udržovacího vápnění k udržení dosaženého optimálního pH během tří až čtyř let.
Pro případ, že budeme nuceni použít nejvyšší dávky vápnění dodržujme tyto zásady:

1. Je třeba zabránit dočasnému převápnění. Proto vysoké dávky rozdělíme na dvě části a vápníme opakovaně (dvakrát v roce nebo dva roky za sebou).
2. Vápenatá hnojiva co nejdokonaleji promísíme s půdou. Jinak není možné dosáhnout optimální pH v celém hnojeném profilu. Místním převápněním můžeme nepříznivě ovlivnit výživu ostatními živinami, zejména stopovými prvky.
3. Vápenatá hnojiva nezapravu-jeme do půdy s hnojem nebo průmyslovými hnojivy.

zdroj: časopis zahrádkář 11/94

Podobné příspěvky:

Květinová zídka Skalka na zahradě Vybíráme řetězovou pilu Zahradní cestičky a cesty