Nejprve pár slov o tom, co je to tolerance. Mluvíme — li o odolných (rezistentních) rostlinách (odrůdách), myslíme tím rostliny (odrůdy), které po infekci nevykazují příznaky napadení chorobou, nebo jen příznaky velmi slabé. Tolerantní odrůdy (rostliny) jsou však takové, které jsou sice chorobou napadány, ale nemá to podstatný vliv na výnos nebo kvalitu sklizně. V případě nádorovitosti mají tolerantní odrůdy sice na kořenech nádory, ale tato choroba má menší vliv na jejich výnos a kvalitu než u odrůd jiných, méně tolerantních. Tolerance se dá využít v těch případech, kdy víme (nebo předpokládáme), že naše zahrádky jsou zamořeny nádorovitosti a přesto chceme nebo musíme na nich nějakou košťálovinu pěstovat. Je to sice značně rizikové nejen z hlediska nejistot sklizní, ale i proto, že pěstováním košťálovin na zamořených pozemcích, a to i sebevíce tolerantních obnovujeme a prodlužujeme zamoření půdy a tím vlastně zvyšujeme i nebezpečí jejího dalšího šíření. Je to asi podobné, jako když budeme pěstovat švestky tolerantní k virové šarce a přitom budeme žít v domnění, že tyto tolerantní stromy nemohou být příčinou napadení stromů náchylných, ale ještě zdravých. V humánní medicíně by se tolerantní rostliny daly přirovnat k bacilonosičúm. Proto je vždy lepší na zamořených půdách náchylné plodiny raději vůbec nepěstovat. Jestliže je ale celá rozsáhlejší oblast nádorovitosti zamořená a nejsou vyhlídky na ozdravění půdy na celé této ploše, pak teprve je vhodné se zajímat o toleranci jednotlivých forem a odrůd košťálové zeleniny. Ve všech ostatních případech je však mnohem vhodnější vzdát se pěstování brukvovitých plodin a věřit, že výzkum nám již brzy dá k dispozici odrůdy skutečně rezistentní. Uvedené poznatky jsou vý-
sledkem čtyřletého hodnocení 45 u nás nejpěstovanějších odrůd košťálovin. Největší rozdíly v toleranci byly zjištěny mezi jednotlivými roky. V jednom roce napadené rostliny ve svém průměru dosahovaly jen 6 % a v dalším roce tytéž plodiny více než 60 % výnosu zdravých rostlin. Příčinou takovýchto rozdílů jsou odlišné klimatické podmínky jednotlivých let, neboť tyto podmínky jsou rozhodující pro intenzitu výskytu a škodlivosti nádorovitosti. Ve čtyřletém průměru a v průměru všech 45 zkoušených forem a odrůd byl výnos napadených rostlin na úrovni jen 32 % ve srovnání s rostlinami zdravými. Již toto číslo ukazuje, jak je riskantní pě-
stovat košťáloviny na zamořených plochách. Kedlubny, růžičková kapusta a hlávková kapusta jsou celkově tolerantnější než hlávkové zelí, pekingské zelí a zejména květák, které vůbec nemá cenu pokoušet se pěstovat na zamořených pozemcích. U těchto košťálovin jsou i poměrně malé rozdíly mezí jednotlivými odrůdami. U květáku pouze odrůdy White Top a Super jsou průkazně tolerantnější než odrůdy Montano F1 a Opaal a u zelí pouze letní odrůdy Sláva F1 a Inter jsou průkazně lepší než odrůdy Menza F1 Lena F1 a Dobrovodské polopozdní. U ostatních odrůd nebyly zjištěny žádné průkazné rozdíly. Největší rozdíly mezi odrůdami jsme
Brukev gigant patří k tolerantnějším druhům
zjistili u hlávkové kapusty, kde nejtolerantnější jsou rané odrůdy Předzvěst a Raná žlutá a nejméně tolerantní pozdní odrůdy Langendijská a Vertus. U růžičkové kapusty je zase odrůda Karat F1 tolerantnější než odrůda Karpo F1.
Toleranci všech rostlin, bez rozdílu na formu nebo odrůdu je možné částečně zvýšit ještě jedním opatřením. Protože nádorovitost působí škody tím, že přemění kořenovou soustavu v nádory, které pak jen omezeně nebo vůbec nejsou schopny přijímat vodu a živiny, je možné omezený příjem těchto látek částečně nahradit nejen pravidelnou a dostatečnou závlahou, ale i příjmem živin přes listy, neboli tzv. listovou (foliární), a mimokořenovou výživou. Jestliže jsme v průběhu vegetace napadené rostliny osmkrát ostříkali (v týdenních intervalech) hnojivem Harmavit), zvýšil se výnos hlávek zelí Zora o 70 % ve srovnání s variantou, kde jsme stejné množství živin dodali jen kořenovou výživou. U zdravých rostlin bylo toto zvýšení jen ve výši 24%. V případě květáku (odrůda Bora) byly růžice při listové výživě sice jen velmi malé (v průměru jen 100 g), ale bez této výživy se u napadených rostlin růžice nevytvořily vůbec. Kromě listového hnojiva Harmavit je možné použít i Vegaflor a možná i některá další listová hnojiva, která obsahují všechny základní živiny.
Na závěr ještě jedno důležité upozornění. Rozdíly v toleranci je možné využít jediné v případě pěstování košťálovin ze zdravé sadby. V případě přímých výsevů do zamořené půdy nebo výsadeb již infikované sadby jsou rozdíly v toleranci prakticky ve všech případech nulové. Celkově platí, že porosty pěstované z přímých výsevů do zamořené půdy jsou celkově více poškozovány než porosty z výsadeb, avšak za předpokladu, že sadba je zdravá.
zdroj: časopis zahrádkář 9/94
Přečetli jste članek, teď ji můžete ohodnotit:
(1 hodnocení: 5,00 bodu z 5)
Loading...
