Základní poučkou o výživě rostlin je zákon minima, který formuloval Justus von Liebig: „Výše výnosu plodiny je závislá na té nezbytné živině, které je v půdě obsaženo nejmenší množství.“ Často je Liebígův zákon znázorňován jako řetěz s jedním slabým článkem nebo jako káď, kde výši hladiny (výnosu) určuje nejnižší dýha (živina v minimu). Při hnojení jednosložkovými průmyslovými hnojivy často dochází k převaze jedné živiny, jejíž nadbytek se pak obvykle projevuje jako nedostatek jiné živiny. Abyste se tomu vyhnuli, je třeba, aspoň orientačně sledovat obsah živin v půdě vaší zahrady. Zcela nutné to je u zahrad nově zakládaných nebo renovovaných.
Přesný rozbor půdy si můžete dát udělat v laboratoři, orientační dokážete zvládnout sami doma. Již i u nás se dají ve specializovaných prodejnách zakoupit soupravy na zjišťování živin v půdě, a to velmi snadnými a jednoduchými metodami (Calcitest ke stanovení vápníku, Nitratest ke stanovení dusíku, Phosphatest na fosfor a Kalitest na draslík). Každou soupravou je možno udělat 10 rozborů. Obvykle se vyplatí, když si soupravu zakoupí několik zahrádkářů společně, protože pak pořídíte jeden rozbor za velmi přijatelnou cenu.
Zlepšování půdy
Nejdůležitější je stanovení pH půdy – aspoň jednou za rok zjistit obsah vápníku a podle toho pak vápnit. Z vápenatých hnojiv dává biozahrádkář přednost dolomitickému vápenci, který je přírodní horninou a obsahuje kromě vápníku i hořčík, nebo tzv. mořskému vápenci, který vzniká rozemletím mořských, především korálových nánosů. Vápenec se v půdě rozkládá pozvolněji a udrží se déle než pálené nebo hašené vápno, které se musí každoročně doplňovat.
Pokud jde o zlepšování kvality půdy, mělo by být v podstatě jasné, že veškerá organická hmota, která se ze zahrady odebere, se zase musí vrátit do půdy ve formě kompostu a doplňovat, popřípadě nahrazovat chlévským hnojem. Jestliže chcete úplně vynechat průmyslová hnojiva, budete potřebovat velkou zásobu kompostu nebo chlévského hnoje. Každý zahrádkář nemá možnost si obstarat dostatek těchto přirozených hnojiv, a proto je odkázán na používání přikoupeného organického materiálu. Nejčastěji se používá rašelina nebo drcená kůra z jehličnanů, částečně zkompostovaná. Zlepšují strukturu půdy a její vodní kapacitu, ale neobsahují prakticky žádné živiny. Proto se k nim přidává koncentrované organické hnojivo.
Organická hmota se má zapravit do půdy na podzim. V průběhu roku se rozvrstvuje po povrchu půdy jako nastýlka. V lehkých půdách zvyšuje jímavost vláhy a těžké půdy prokypří. Živiny pro rostliny se z ní uvolňují postupně.
Koncentrovaná organická hnojiva jsou například krevní, kostní, masokostní nebo rybí moučka, drť z rohoviny apod. U nás dosud není běžné používat moučky živočišného původu k hnojení, dosud se vyráběly a dovážely hlavně jako krmivo. V západních zemích, především v Anglii a v Německu, je však hnojení živočišnými moučkami běžnou záležitostí. Dokonce se prodávají i podle druhů a zahrádkář si je může sám namixovat v poměru optimálním pro určité skupiny rostlin. Bývají však chudé na stopové prvky a proto se obohacují moučkou nebo výtažkem z mořských hnědých řas. Tím se také dodá draslík, kterého mívají čisté živočišné moučky obvykle také málo. Ten se dá dodat také přídavkem přírodní draselné soli, která také zůstává dlouho v půdě a rostliny z ní mohou čerpat draslík podle potřeby.
Nejvhodnější jsou již hotové směsi mouček, například u nás vyráběné BIO hnojivo nebo hnojiva z drcené rohoviny prodávaná pod názvem ROHOSKA. Z dovozu byla již zařazena do Seznamu schválených hnojiv celá řada plných hnojiv na bázi živočišných mouček, obohacených stopovými prvky a přírodními půdními organismy. Obsahují hlavní živiny v poměru optimálním pro jednotlivé skupiny rostlin, např. pro růže je to Rosen-Azet, pro zeleninu a ovocné stromy Bio-Garten-Azet, pro jahody Erdbeer-Azet, pro stálezelené a jehličnany Tan-nen-Azet, pro hrnkové a balkonové květiny Balkonpflanzen-Azet apod.
Výborným biologickým hnojivem je i žížalový kompost, který se dá také zakoupit již hotový pod názvem Vermiko.
Biologická koncentrovaná hnojiva jsou dražší než tradiční průmyslová, ale vydrží v půdě dlouho a pomalu uvolňují živiny, které rostliny stačí spotřebovat. Živinami se tedy neplýtvá a přitom není třeba tak často hnojit. Organická hnojiva na rozdíl od průmyslových nepoškozují půdu, ani život v ní a životní prostředí. Naopak z nich profitují stejně tak rostliny jako mikroorganismy a celá půdní živěna.
