Předzahrádky u rodinných domů

Předzahřádka

Je to vlastně menší prostor před domem, oddělující obydlí od silnice či chodníku. Měla by mít reprezentativní charakter, ale zároveň nízké nároky na údržbu. Plocha před domem bývá z hlediska prostoru pro plánování výsad by značně omezující a její ztvárnění vyžaduje skutečně kreativní přístup.

Předzahřádka obvykle navazuje na dům, jeho fasádu a vstupní prostor. Proto by její
úprava měla být v souladu se stylem domu a dotvářet jeho celkovou atmosféru.

Malé okrasné předzahrádky fotogalerie

[Best_Wordpress_Gallery id=“1″ gal_title=“Předzahřádka“]

Malý prostor, velká výzva předzahrádky

Najít jednoduché a nápadité řešení pro malý prostor bývá někdy složité. Správně zvolený dominantní prvek dobrý výběr druhů na pokrytí půdy a několik zajímavých doprovodných rostlin, keřů nebo trvalek může být v mnoha případech snadným, ale mimořádně efektním řešením. Na pokrytí půdy můžeme použít trvalky, keře, oblázky nebo barevný štěrk. Jako dominantní prvek vybíráme tvarově zajímavé rostliny, ale nemusejí to být jen štíhlé jehličnany. Sáhnout můžeme po dřevinách s výjimečně elegantním vzhledem, jako jsou japonské javory, po převislých dřevinách, například vrbě ‚Kilmarnock‘ či keřích, které můžeme tvarovat – nejlépe se osvědčuje zimostráz. Vhodné jsou i ministromky, třeba ibišky na kmínku, či tvarově výjimečná škumpa ocetná ‚Dissecta‘, rostliny s atraktivními květy- magnólie, nebo i plody – okrasné jabloně. Výběr je skutečně bohatý, ale musíme důkladně zvažovat velikost, tvar a okrasnou hodnotu v průběhu celého roku. Z doprovodných keřů a trvalek vybíráme jen to nejlepší. Keře by měly bohatě kvést, vypadat dobře i po odkvětu a být tvarově stabilní.
Mezi nejkrásnější patří pivoňky křovité, hortenzie, třezalka ‚Hidcote‘, menší šeřík s kompaktním vzrůstem ‚Palibin‘, čilimník černějící ‚Cini‘ nebo nižší odrůdy parkových růží, například růže galská ‚Officinalis‘. V omezených prostorách raději dáváme přednost keřům, které lze upravovat řezem nebo každoročně zmlazovat. Malou předzahrádku můžeme opticky rozšířit i tak, že budeme pěstovat popínavé rostliny na fasádě domu.

Realizace předzahrádky

1. Čím je prostor menší, tím náročnější je jeho plánování a všechny případné chyby jsou mnohem Viditelnější. V tomto případě se potvrzuje pravidlo, že méně bývá někdy více. V praxi to znamená, že vybíráme sice málo prvku, aie zato důkladněji.
2. Velikost je relativní. V omezeném prostoru se i poměrně malé rostliny stávají relativně velkými. Čím je prostor menši, tím více se omezuje konečná velikost dřeviny, kterou použijeme jako dominantní prvek. Zatímco ve velké zahradě si můžeme bez váhání dovolit zasadit javor nebo břízu, na menších plochách bychom měli dát přednost menším stromům, jako je jeřabina či hloh, případně použít nižší kompaktní odrůdy. Další omezení prostoru nám umožní už jen pěstovaní mohutnějších keřů, z nichž některé můžeme úspěšně tvarovat nebo pěstovat na kmínku, například tamaryšek nebo štědřenec. Před výsadbou jakékoliv dřeviny bychom měli vždy zvážit její konečnou velikost a pečlivě vybrat druhy nebo odrůdy, které nám „nepřerostou přes hlavu“. Na malých plochách přebírají funkci dominantních prvků keře, trpasličí dřeviny nebo trvalky.
3. Správný výběr ve vztahu k stanovištním podmínkám. V omezeném prostoru má každá rostlina svůj nenahraditelný význam. Aby mohla svou estetickou úlohu plnit plnohodnotně, musí působit zdravě a vitálně. Potřebujeme tedy důkladně zvážit, jaké podmínky můžeme rostlinám poskytnout na konkrétním stanovišti, a teprve potom vybírat.

Předzahrádky u rodinných domů

Výběr místa na předzahrádku nemůžeme ve většině případů ovlivnit. Ve volnějších příměstských zástavbách bývá obvykle před domem dostatečně prosvětlený prostor. Ve městech, kde je výstavba podstatně hustší, se musíme mnohem častěji potýkat s prostředím, které je pro růst rostlin celkově nepříznivé. Situaci však můžeme zvládnout v každém případě. Z trvalek vybereme takové, s nimiž už máme dobré zkušenosti. Vyplatí se projít se po okolí a podívat se, co pěkného kvete u sousedů.
Na suchých slunných stanovištích se můžeme spolehnout na juky, vysoké rozchodniky, voňavou levanduli, kostřavy sivé nebo ovsířstálezelený. Na pokrytí půdy se osvědčil čistec vlnatý, rožec plstnatý nebo nízké rozchodníky. Atraktivitu výsadby umocní kombinace se štěrkem oblázky nebo většími kameny.
Na zastíněných sušších stanovištích můžeme použít bergénie i na pokrytí půdy. Na stinných stanovištích musíme nejdříve zvážit hustotu a původ stínu. Pochází-li stín především z budov a jehličnatých dřevin, bude výběr rostlin tím těžší, čím je stín hustší.
Na poměrně zastíněných místech můžeme na zakrytí půdy použít nenáročný břečťan, ale i celou škálu trvalek vhodných do podrostu dřevin. Za všechny připomeňme jen královnu stínu bohyšku, která je výjimečná právě obrovským výběrem pestrolistých odrůd.
Na obzvlášť tmavých místech si při ztvárnění předzahrádky můžeme pomoci různými prvky drobné architektury, atraktivními plastikami a jinými doplňky. Tmavé kouty můžeme prosvětlit bílými fasádami, cestičkami nebo plochami z bílého štěrku. Z kvetoucích rostlin dáme přednost bílým nebo světlým květům.

Mezi sluncem a stínem existuje celá škála různých stanovišť. Pokud si nevíme rady s výběrem rostlin, sáhneme po nenáročných přizpůsobivých druzích, kterým se daří na několika typech míst.

Dekorační prvky předzahrádky u domů

Předzahrádka je ideální pro umístění promyšlené dominanty. Je totiž omezeným prostorem s precizně naplánovanou výsadbou, v níž by měl mít i ten nejmenší prvek své přesné místo. V minulosti se této odpovědné úlohy často zhostil barevný sádrový trpaslík, nyní existuje mnohem širší a lepší nabídka.

Atmosféru abstraktních výsadeb umocníme jednoduchými tvary – oblíbené keramické koule nebo oblý přírodní kámen nemohou nic pokazit. Vybrat si můžeme i zvířata nebo postavičky z keramiky, bronzu, železa či betonu. Laciným plastovým napodobeninám se však raději vyhneme. Ve venkovských zahradách lze použít i kdysi praktické, ale nyní nepotřebné předměty. Staré kolo, soudek na zelí, kamenné koryto pro koně, kus staré brány jako konstrukce pro popínavé rostliny, vysloužilá lavička a mnoho dalších věcí lze v zahradě smysluplně využít. Moderní jsou znovu barevné „zrcadlové“ koule, jejichž původ bychom nejspíš našli v zahradách stylu biedermayer z poloviny 19. století. Při výběru zahradních dekorací se často polemizuje o tom, jestli se nejedná o nevkusný kýč. V tomto případě se však hranice mezi kýčem a nekýčem jen velmi těžko stanovují. V konečném důsledku záleží na celkovém stylu, umístění, vlastním vkusu i momentální náladě. Raději použijme jen jeden dominantní prvek a dopřejme mu dostatek prostoru.